V naplnění těchto slov vidím největší pensum práce, kterou musíme vykonat. Je před námi úkol přesvědčit společnost, většinu občanů, o prospěšnosti českého zemědělství. O výhodách domácích potravin, obdělané krajiny, o návaznostech na ostatní obory národního hospodářství (zemědělci plus navazující obory rovná se cca 30% pracovních míst). Abychom to dokázali, tak musíme být jednotní, čitelní, hrdí a také vlídní. Nikdo v dnešní době nebude obdivovat ufňukaného, slabého a rozhádaného zemědělce, ale také ne hrubiána. A ještě něco, nesmíme do své práce plést politiku. Tolik obecné základní východisko, na které musí navazovat ta konkrétní.

Ohlédnu-li se za nedávným XIII. Sněmem Agrární komory, pak nejsem až tak velký pesimista. Byla zde totiž cítit vůle po konsensu, vystoupení delegátů, ale i ministra zemědělství směřovala k řešení. Bylo výrazně méně defenzivních projevů. Chci věřit, že začíná nová etapa, kdy spojíme své síly a schopnosti a ukážeme veřejnosti svoji více hrdou, ale také vlídnou tvář. Slušnost neznamená slabost, ale naopak hrubost je neklamnou známkou, že došly argumenty, že nevím jak dál. Jak znám naše lidi, alespoň většinu z nich, věřím že nám pomohou, že naše zemědělství postupně přijmou za své. Že se tak dosud nestalo? Myslím, že ani nemohlo, protože jsme se o to nikdy vážně nepokusili. Tak to tedy zkusme, je pravý čas.

          Ing. Jan Veleba
         Prezident AK ČR