Jak je totiž z článku v horní části této stránky patrné, zemědělci ze zoufalství, že po cukrovce a prasatech nuceně přijdou i o krávy, byli ještě v půlce svého jednání rozhodnuti ukázat hlavnímu městu a zejména prostranství před budovou české vlády, že i oni jako jejich němečtí a francouzští kolegové umí bránit své živobytí. Obrat nastal po příchodu zástupců ministra zemědělství Petra Ganadaloviče, náměstka Stanislava Kozáka a ředitele PGRLF Martina Karbana, kteří přinesli dobrou zprávu. Stát prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu podpoří finanční toky v zemědělství 2,8 mld. korun. Zahájeny by měly být například programy zaměřené na podporu provozních úvěrů, s jejichž získáním mají nyní zemědělci potíže. Dohodli se na tom podle jejich slov ministři zemědělství a financí Petr Gandalovič a Miroslav Kalousek.

Důvody akutní demonstrace opadly

„My na to reagujeme tak, že uděláme moratorium na naše nějaké další aktivity a akce,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Dodal, že 28. ledna bude o situaci jednat představenstvo komory, které vyhodnotí, jak stát plní svůj slib. „Poté, co jsme dostali průlomové informace o chystané pomoci konkrétními podpůrnými prostředky a opatřeními, jsme důvody akutní demonstrace přehodnotili,“ podotkl Veleba.

Během jednání se ale ani poté nezahálelo a přítomní ředitelé se v diskusi ptali obou hostů a hledali možné další podpůrné kroky, zejména pro chovatele krav, aby s produkcí mléka nemuseli skončit. Karla Malinová, ředitelka Agrární komory v Uherském Hradišti, například navrhovala, aby se obrátil list a znovu se začalo s podporou VDJ (velkých dobytčích jednotek), konkrétně by to pomohlo dojnicím. „Podpůrné prostředky můžeme vyplácet pouze na telata, ovce a kozy a na krávy bez tržní produkce mléka,“ uvedl Stanislav Kozák. Vysvětlil i to, že se vše nepřepočítá jako podpora takzvaně přes půdu, ale je to jen odpočet od toho, co se vyčlení na zmiňované živočišné komodity. Zatím mají nové členské státy nevýhodu v tom, že konkrétně u mléka nezískávají třicetihaléřovou podporu na každý litr jako staré státy. Jsou to prostředky, které jdou do tohoto sektoru na podporu hygieny a kvality, což je v přepočtu zmiňovaný třicetihaléř na každý litr mléka. „Pro české zemědělce je to částka 880 milionů korun, kterou ale podle daných smluv získají až v roce 2010, dříve ne,“ řekl Stanislav Kozák.

Rovné podmínky chtějí i Maďaři a Slováci

Jen tyto dva příklady uvádějí konkrétní znevýhodnění zemědělců z nových zemí a takových rozdílů v jejich neprospěch je řada. „My ale nechceme a ani nemůžeme čekat do roku 2013, kdy se vyrovnají pro staré i nové země přímé platby a budeme na tom všichni stejně i v dalších typech dílčích podpor,“ řekla ředitelka mladoboleslavské agrární komory Dagmar Mocová. Proto zemědělci nabyli dojmu, že je potřeba v Bruselu přitvrdit a využít víc českého předsednictví. Chceme, aby naši reprezentanti během předsednictví tlačili na zrovnoprávnění podmínek v zemědělství i starých a nových zemí EU,“ řekl Jan veleba. Pokud budou protesty, potom za podpory zástupců okolních států, především Maďarska a Slovenska, a to za zrovnoprávnění všech zemědělců v jedné Evropské unii. Zatím farmáři ze starých zemí jsou v jasné výhodě a té využívají.

Eugenie Línková