Poptávka po ekologické zelenině, ovoci nebo mléčných výrobcích však stoupá, a to především ve velkých městských aglomeracích. Česká nabídka je ale minimální, a proto supermarkety nabízejí plodiny dovezené ze zemí Evropské unie. Tento stav není příznivý.

Ekologické farmy zaujímají v současné době zhruba 6 % české zemědělské půdy a je potěšitelné, že jejich celková plocha patří k největším v zemích EU. Stát ekofarmářům vyplatil loni na dotacích přes 300 milionů korun. 95 % dotovaných ploch  však tvoří ekologická tráva, přičemž v okolních zemích je to naopak.

Ekologický farmář dostává na hektar orné půdy o ca 3500 korun vyšší dotace než konvenční zemědělec. Dovezené bioprodukty z EU jsou v obchodech i třikrát dražší než běžná produkce. V Česku ale pro pracněji vypěstované plodiny chybí zpracovatelské kapacity a zemědělci je často prodávají za stejné ceny jako intenzivně hospodařící farmy. Český zpracovatelský průmysl na rostoucí poptávku zatím nezareagoval, a proto se farmářům nevyplácí přejít na bioprodukci.

Od vstupu do EU do letošního června stát na podporu agroenviromentálních opatření v zemědělství vyplatil zhruba 3,2 miliardy korun. K šetrnému hospodaření zemědělci přihlásili skoro tři čtvrtiny trvalých travních porostů a stát jim na ně přispěl 1,9 miliardy korun. Některé farmy ale z programu vystupují, protože zjistily, že nejsou schopny  pro dobytek vypěstovat dostatek píce.

Značný zájem byl o dotace na pěstování meziplodin, které zlepšují kvalitu orné půdy. Naopak o peníze na protierozní opatření požádali pouzí 3 ekozemědělci. Důvodem nezájmu mohou být i nedostatek času pro kvalitní přípravu projektů, a to, že farmáři hospodařící na pronajaté půdě musejí konzultovat s několika majiteli např. i zřízení několika set metrů dlouhých pásů zeleně mezi lány, což je znesnadňující a zdržující administrativa.                                                  Zdroj info ÚZPI