Vránovi hospodaří na farmě, kterou jejich předkové založili v roce 1923. Nyní rodina obhospodařuje přibližně 70 hektarů půdy, většinu z toho tvoří pastviny a louky. Pouze na 18 hektarech orné půdy pěstují různé obiloviny určené pro výrobu biopotravin. "Každoročně na polích zaséváme například oves nahý, pohanku, špaldu nebo hrách. Některé obiloviny vyséváme podle požadavků jiných odběratelů," sdělil František Vrána, který farmu převzal zpět do užívání v roce 1991.

V okolí farmy pěstují také ovocné stromy, převážně jabloně, švestky a hrušně. Ovoce dále zpracovávají. Většinu produkce suší nebo z něho vaří různé druhy povidel. "I přesto, že byla letos malá úroda, je právě o sušené ovoce či povidla velký zájem. Povidla nejsou ničím přislazovaná ani konzervovaná. Po otevření se proto musí okamžitě zpracovat a musí se vše také pasterovat," poznamenal farmář. Největší rozdíl mezi bioprodukty a chemicky vyrobenými potravinami je podle něj především v chuti.

Farmář také uvedl, že je stále více lidí, kteří se o biopotraviny zajímají. Sami si chodí produkty nakupovat přímo na farmu. Budoucnost vidí Vrána také v agroturistice, protože zemědělská výroba není podle něho na uživení. V domě na samotě u lesa žijí Vránovi společně se svým synem a jeho ženou, s hospodářstvím jim pomáhá jeden stálý zaměstnanec a dva brigádníci.

Ekologické zemědělství podporuje ministerstvo zemědělství, Vránovi při výměře 70 hektarů dostávají na činnost ročně dotaci ve výši necelých 200 000 korun. Jsou spokojeni a nestěžují si.

Zdroj info ÚZPI