Renata Šarjaková, 18. květen 2007
Účinky probiotik a prebiotik
Je k dispozici sborník referátů, které zazněly na summitu IDF v Brugách (2003) a v roce 2006 byly aktualizovány.
 
Používání bakterií podporujících zdraví pro terapeutické účely má v medicíně dlouhou tradici. Tato tzv. “bacteriotherapy” se však považuje za nestandardní postup, jehož účinnost nebyla dosud prokázána nebo je většinou založena na pozorování, ale ne na klinických studiích. Úspěšné uvedení probiotik na trhy značně napomohlo výzkumu, neboť ho inspirovalo. V posledních letech značně vzrostl počet klinických studií, ve kterých se vědecky zkoumá prevence, zmírnění nebo léčba onemocnění a to nejen proto, aby se nalezl důkaz pro zdravotní tvrzení pro určitou skupinu “zdravých spotřebitelů”, ale také proto, aby se testovalo použití pro- a prebiotik v medicíně (v prevenci a léčbě). Medicína založená na důkazech klade značně vyšší požadavky na vědeckou kvalitu studií. Výsledkem je, že počet studií, které splňují tyto požadavky, se v posledních letech značně zvýšil, a tak řadu zdravotních tvrzení ve spojení s pro- a prebiotiky lze charakterizovat jako tvrzení založená na důkazu.
Mezi uznávané účinky probiotik patří prevence a léčba infekcí (indukovaných rotavirem) nebo průjmu souvisejícího s antibiotiky, vliv na střevní flóru a na snížení patogenních mikroorganismů, metabolitů a enzymů, ale i schopnost stimulovat imunitu (modulovat imunitu) a snižovat problémy alergie a atopie. Novější výzkum poskytuje další důkazy o prospěšných účincích na infekční střevní onemocnění a syndrom dráždivého střeva. Prevence nebo zmírnění různých infekčních onemocnění, např. běžného nachlazení a jiných respiračních infekcí bylo také prokázáno. Dále se vyšetřovaly prospěšné účinky probiotik na alergie zprostředkované Th2, např. alergie na pyly nebo roztoče v prachu domácím nebo na autoimunitní onemocnění zprostředkovaná Th1, např. Crohnovu chorobu nebo diabetes typu 1.
Podobně přibývá důkazů, že prebiotika mají také prospěšné účinky – kromě vědecky akceptovatelných zdravotních účinků (vlastnosti vlákniny stravy, normalizace metabolismu lipidů, podpora absorpce minerálních látek) se projevují pozitivně při nemocech zmíněných výše.
Pokroky, které byly učiněny při odhalování základních mechanismů působení pro- a prebiotik a objasnění složitých vzájemných závislostí mezi střevní flórou, imunitním systémem spojeným se střevy a probiotickými mikroorganismy nebo jejich fermentačními substráty (prebiotiky) je stejně významné jako uvedené zdravotní účinky.
Ačkoliv účinky probiotik jsou specifické pro určité kmeny, obecné mechanismy probiotik jsou podobné. Patří sem: inhibice patogenních bakterií a modulace střevní flóry (vylučování H2O2, kyselin, bakteriocinů, defensinů a jiných antibakteriálních látek, snížení pH, zlepšení bariérové funkce mukózy, modulace imunoregulace aj.).
 
Speciální číslo časopisu The Journal of Nutrition (supplement k vydání JN 137, 2007, č. 3S-II) je sborníkem prezentací a diskusí, které proběhly na světovém mlékárenském shromáždění v roce 2003 organizovaném IDF (International Dairy Federation) společně s IDF/FAO symposiem pod názvem “Effects of Probiotics and Prebiotics on Health Maintenance – Critical Evaluation of the Evidence”, které se konalo v Brugách (Belgie). Články obsažené v uvedeném vydání časopisu byly v dubnu 2006 revidovány a aktualizovány, byly doplněny o odkazy na současný výzkum.
 
Obsah časopisu – speciálního čísla:
Úvod


(pozn. uvedený časopis je ve fondu knihovny ÚZPI)
 
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková

Hodnocení => průměr 088
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář