Zatímco v ekologickém režimu se nesmí používat žádné chemikálie a podle slov ředitele Pavla Pastorka z Templářských sklepů Čejkovice se používají k hubení škůdců výluhy z různých rostlin, u běžného hospodaření ve vinicích je to možné.

Totéž platí v mlékárenství při výrobě biosýrů, a jak na tiskové konferenci uvedl další z aktérů, ředitel Mlékárny Varnsdorf Antonín Zdráhal, nesmí se používat ani syřidla. Tato mlékárna jako jedna ze dvou zbývajících přežila ty nejhorší časy a nezkrachovala. V současné době má velmi bohatý program výroby biosýrů, kdy lahodný pastevecký biosýr spolu s biomáslem bodovaly na Zahradě Čech v Litoměřicích a získaly titul nejlepší regionální potraviny ve své kategorii.

Do třetice se novinářům na „biotiskovce“ představila i chomutovská rodinná firma Hajšo, jejíž biohovězí maso si příznivci ekologického zemědělství záhy již mohou koupit v řetězci Billa, s nímž má Agrární komora ČR společný více než dvouletý projekt na podporu českých biopotravin.

Tipy na biovýrobce slouží prodejcům i výrobcům

I když tvůrci biokuchařky na tiskové konferenci tvrdili, že byli až překvapeni velmi pestrou škálou biopotravin v Bille označených českou vlaječkou, obchodní ředitel Pavel Dupal upřesnil, že na celkovém obratu Billy se české biopotraviny podílí zhruba jedním procentem. Pochvaloval si ale spolupráci s Agrární komorou ČR a uvedl, že právě díky jejím tipům se daří v tomto řetězci velmi úspěšně nahrazovat zahraniční biopotraviny českými, a tím i snižovat jejich převážení z jednoho koutu Evropy na druhý. „To je přece proti zásadám jakékoli ekologie,“ řekl již dříve Dupal a zástupci tří potravinářských firem, kde se bio produkuje, jen potvrdili, že zájem o jejich biopotraviny v poslední době velmi vzrůstá a jakékoli zviditelnění své produkce a možnost nabídky ve větším měřítku vítají.

Směrnice unie ke značení biovín

Novináři si připomenuli i novou platnost směrnice Evropské unie ke značení biovín. Evropskou unií byl definován pojem biovíno a toto nařízení je v platnosti od 1. srpna 2012. „Doposud od roku 2009 mohli vinaři vyrábět pouze víno vyrobené z ekologicky vypěstovaných hroznů. Zásadní záležitostí, která byla rušně diskutována, je obsah oxidu siřičitého v biovínech,“ řekl Jan Záhorka, zástupce Agrární komory ČR. Nařízení obsahuje kompromisní řešení, které stanovuje pro biovína nižší obsah oxidu siřičitého. Maximální obsah oxidu siřičitého nesmí překročit 100 miligramů na litr u červených vín a hodnota zbytkového cukru musí být nižší než dva gramy na litr. Maximální obsah oxidu siřičitého nesmí překročit 150 miligramů na litr u bílých a růžových vín hodnota zbytkového cukru musí být nižší než dva gramy na litr. U všech ostatních vín se maximální obsah oxidu siřičitého použitého snižuje o 30 miligramů na litr ve srovnání s víny, která nejsou deklarována jako biovína.

„Letošní sklizeň vinné révy v Česku bude zhruba o třetinu nižší než loni,“ uvedl dál Jan Záhorka z Agrární komory ČR. Úrodu hroznů podle něj poškodily zimní a květnové mrazy. Meziroční propad tržeb pěstitelů Záhorka odhaduje na 500 milionů korun. Vinaři za produkci vína z letošní úrody tak podle něj utrží zhruba o dvě miliardy méně než z loňské. „Jednak byla zimními mrazy velmi výrazně poškozena očka révy. Potom přišel květnový mráz, konkrétně jeden den, 18. května,“ zdůvodnil očekávaný pokles úrody Záhorka. „Těch hroznů je minimálně o třetinu méně, já si dovolím tvrdit, že u některých odrůd v některých oblastech o polovinu méně,“ řekl Pavel Pastorek. Nižší úroda spolu s teplým pozdním létem podle Pastorka naopak nahrává kvalitě vín, které bude z dlouhodobého hlediska patřit k těm lepším. „V současné době, co zpracováváme hrozny, se to všechno pohybuje v kategorii pozdního sběru, 21 a více obsah cukru,“ podotkl. Nicméně dodal, že z pohledu pěstitelů vinné révy letošní rok nebude dobrý.

zdroj: Eugenie Línková