Společnost Marwin, v. o. s., na Jesenicku vznikla v roce 1993 privatizací státního statku Hanušovice. Z výměry tehdejšího podniku téměř 7000 ha v první fázi zprivatizovali větší třetinu (2500 ha). O půdu společnost ale postupně přichází v dražbách vyhlašovaných Pozemkovým fondem ČR. V současné době tak obhospodařují necelých 1600 ha zemědělské půdy v katastrech obcí Hynčice nad Moravou, Potůčník, Kopřivná, Lužná, Vysoké Žibřidovice, Vysoká a Žleb v nadmořské výšce od 500 do 700 m.
Obhospodařovanou půdu tvoří 775 ha pastvin a 813 ha luk, z nichž se 426 ha udržuje v systému agroenvironmentálních opatření na ochranu hnízdišť chřástala polního. „Museli jsme přistoupit k reorganizaci a restrukturalizaci výroby. Ekonomicky neefektivní produkci, jakou v našich klimatických podmínkách bylo pěstování obilnin, brambor a lnu nebo chov mléčného skotu a prasat, jsme nahradili extenzivní výrobou hovězího a jehněčího masa a zástavového skotu. Rostlinnou výrobu jsme zúžili na krmivovou základnu pro skot, ovce a koně. Chovat skot na maso na horách je dobrá alternativa, je to dlouhodobá koncepce, ne módní záležitost. V rámci konkurenceschopnosti na trhu ale vyvstává otázka dovozu hovězího ze třetích zemí, kde zdaleka nejsou tak přísné podmínky – ať už z pohledu technologického vybavení, požadavků na welfare a od letošního roku také kontrol cross compliance – jež významně ovlivňují náklady produkce. Například u nás draze placenou kafilérní službu na některých jihoamerických farmách bezplatně vykonávají kondoři. Potom se nedá hovořit o tom, že nejsme konkurenceschopní protože to neumíme udělat, ale je to tím, že vyrábíme v naprosto jiných podmínkách a za naprosto jiných opatření, která jsme nuceni splňovat,“ uvedl ředitel společnosti MVDr. Pavel Mareček.

Produkce podle požadavků trhu
Nosným programem zmiňované společnosti, která od roku 1999 hospodaří v systému ekologického zemědělství, je pastevní odchov skotu a ovcí v moderních pastevních technologiích při respektování principů ochrany přírody a krajiny. Pastevní areály pro skot se rozkládají na 500 ha a jsou rozděleny mezi farmy v Hynčicích nad Moravou a ve Vysokých Žibřidovicích. Třetí farma v Kopřivné funguje výhradně jako zimoviště pro jalovice.
Kmenové stádo červenostrakatého skotu čítá 350 krav. Ve stádu se v přirozené plemenitbě využívá deset býků reprezentující plemena piemontese, masný simentál a v poslední době blond‘ Aquitaine. „Zpočátku jsme využívali herefordské býky, protože je to jednak plemeno s vynikající konverzí, jednak máme za to, že do našich výrobních podmínek patří. Vzhledem k našim podmínkám hospodaření nejsme schopni produkt finalizovat v nákladech, kterými bychom mohli konkurovat, protože kukuřici u nás nevypěstujeme a v biokvalitě ji ani neseženeme. Alternativou by bylo krmení na bázi luskoobilnových směsek, jež prakticky nelze dělat v režimu ekologického hospodaření. Při zpeněžování zástavového skotu jsme se však setkali s odmítavým stanoviskem výkrmců, kteří argumentují tím, že vykrmení býci s podílem krve hereforda jsou tuční. S tím lze souhlasit v případě, že se jatečná zvířata vykrmují do porážkové hmotnosti 700 kg. Všude jinde ve světě, kde oceňují vlastnosti masa plemene hereford, však hmotnost vykrmovaných zvířat nepřekračuje 500 kg. Nezbylo nám proto, než chov zvířat, a to skotu i ovcí podřídit požadavkům zákazníka. Postupně jsme začali využívat býky jiných masných plemen, a to piemontese, masný simentál a v poslední době zejména blond‘ Aquitaine. Křížence F1 generace bez ohledu na pohlaví prodáváme jako zástavový skot. Část kříženek s posledně jmenovaným plemenem si necháváme, abychom s využitím čistokrevných blond‘ aquitaineských plemeníků docílili většího počtu zvířat s vyšším podílem krve tohoto masného plemene. Ovšem původní koncepce, ve které jsme počítali s tím, že základ našeho stáda budou tvořit červenostrakaté krávy, zůstane zachována,“ pokračoval ve výkladu MVDr. Mareček.
Doprovodným programem živočišné výroby ekologického podniku z podhůří na Jesenicku je chov ovcí. Od bývalého státního statku převzali stádo zušlechtěných valašek, které momentálně tvoří 300 bahnic, včetně kříženek s masným plemenem texel. Ve stádu působí tři texelští berani linie Tygr, Tristan a Theofil reprezentující francouzský typ. Užitkové křížení je pro hynčické chovatele jedinou možností, jak zlepšit odbyt produkce jehňat, která jsou v nabídce již od Velikonoc. Ovčín je umístěn na farmě Lužná, kde je součástí pastevního areálu pro ovce o rozloze okolo 35 ha.

Velsští koně v Pretorii
„V rámci určité diverzifikace výroby jsme plánovali rozšíření našich aktivit o chov menších, rodinných hobby koní. Chtěli jsme pokrýt určitý prostor na trhu, protože poník jako takový má velmi špatnou reputaci, a to zejména z pohledu charakteru a nepoužitelnosti u dětí, respektive juniorů. Pro naše záměry byl hucul nepoužitelný a haflinger původem ze sousedního Rakouska naše představy také nesplňoval. Rozhodli jsme se proto pro plemeno welsh cob, které jsme do našeho hřebčína Pretoria dovezli z Velké Británie. Prvním importem byli v roce 1995 hřebec Gwenllan Ben a klisna Gwenllan Meleri. O dva roky později to byly ještě březí klisny Fochnant Eluned, Gerrig Rebbeca, Hendrewen Hannah a klisnička Menai Danny´s Duches. V roce 1999 jsme z Německa přivezli ještě hřebce H-S Lord Thomase a klisnu Cwrtash Acushlu. Na základě těchto importů a využitím českých klisen jiných plemen jako jsou angloarab nebo anglický plnokrevník se stádo čistokrevných welsh cobů a welsh part-bred utěšeně rozrůstá. A pokud se bavíme o welsh cobech v sekci D, máme vůbec největší stádo v republice,“ vyjmenoval ředitel společnosti Marwin.
Velsští koně v Hynčicích položili základ chovu tohoto plemene (welsh cob) v republice. Stádo je registrované v zemi původu, tedy ve Velké Británii ve Welsh Stud Book (welšská plemenná kniha), kterou vede chovatelská organizace The Welsh Pony and Cob Society.
Welsh cob se dělí do čtyř sekcí (A, B, C, D), které mají mnoho společných rysů, vlastností a znaků, ale liší se kohoutkovou výškou. Do sekce A se řadí welsh mountain pony. Tento charakterní a k práci ochotný koník, jež se chová asi 1500 let, má kohoutkovou výšku do 122 cm. V sekci B jsou již koně spíše jezdeckého typu s podílem krve anglických plnokrevníků, kteří dosahují kohoutkové výšky do 137 cm. Ve třetí C sekci jsou pak koně se stejnou kohoutkovou výšku (137), jsou ale těžší a mají otevřený a pohodlný chod. Poslední D sekce není omezena kohoutkovou výškou, v Hynčicích nad Moravou ho ale chovají ve výšce mezi 145 až 150 cm v kohoutku.
„Je obdivuhodné, že Velšané chovali toto plemeno koní více než tisíc let stále ve stejném typu a neustále vylepšovali vlastnosti, o které jim šlo nejvíce. Byli a jsou geniální v tom, že nepodléhají žádným módním vlnám a na welsh cobovi je to znát. Je to inteligentní, hodný ale temperamentní kůň, pohybově nadaný s pevnou konstitucí a ochotný k práci. Je všestranně použitelný, nachází uplatnění jako rodinný i jako sportovní kůň do zápřahů, drezúry nebo do skokových soutěží. Díky těmto vlastnostem se plemeno welsh cob začíná rozšiřovat také u nás,“ řekl na závěr MVDr. Pavel Mareček.
(Více se dočtete v březnovém číslu časopisu Náš chov)

Klíčová slova:
- Zemědělská společnost Marwin, v. o. s., hospodaří v podhůří Jeseníků na 1600 ha luk a pastvin.
- Zaměřuje se na extenzivní chov skotu a ovcí.
- Ve svém hřebčíně Pretoria chovají největší stádo koní plemene welsh cob v republice.