Renata Šarjaková, 6. červen 2008
Biopaliva ano, ale bez obilí

Biochemik, doyen Iowské zemědělské univerzity, to je nejstručnější charakteristika profesora Johna Peska, který byl v uplynulých čtrnácti dnech v České republice. Jeho jméno je u zemědělské veřejnosti v Americe známé tak jako po celém světě, protože John Pesek je po léta spoluorganizátorem nejen odborných konferencí, ale i kongresů.

Jedním z nich je i celosvětově proslulá soutěž Food Prize, kdy se udělují ceny za pomoc při odstraňování hladu v rozvojových zemích. Přijel do své pravlasti soukromě. Chtěl nalézt hroby prapředků ve Frenštátě na severu Moravy  a v jižních Čechách, což se mu povedlo.
Navštívil Českou zemědělskou univerzitu v Suchdole, nahlédl do prostor ministerstva zemědělství a setkal se s absolventy amerického programu Cochran, který hrstka českých zemědělských odborníků absolvovala po roce 1993. Projevil přání setkat se s prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou a vyměnit si názory na další vývoj zemědělství ve světě.


Podle Johna Peska dál porostou ceny potravin, v Americe je to především způsobeno růstem ceny kukuřice. „Předpokládáme, že do roku 2009 se cena hovězího masa zvedne až o 15 %,“ uvedl Pesek a dodal, že nyní roste cena drůbeže a vepřového masa. „Cena kilogramu kuřete se zvýšila víc, než jak zdražuje procentuálně hovězí maso, a to je nezdravý trend,“ míní.


Jinak si ale americký expert pochvaloval vlastnictví půdy v USA, kde na rozdíl od Evropy ji nevlastní banky nebo průmyslové společnosti, ale farmáři. „U nás je dokonce víc půdy ve vlastnictví ženy, ty se totiž dožívají vyššího věku a tím jim potom farma spadne do klína,“ s úsměvem dodal John Pesek a vysvětlil, že u farmářů je vše na půl a když muž zemře dřív, získává manželka i jeho podíl, včetně půdy. Většinou si potom ve stáří najímá lidi na práci a
dál řídí farmu nebo ji celou pronajme, ale zůstává navždy jejím vlastníkem.


Oba muži se vzájemně informovali i o názorech na geneticky modifikované organismy (GMO) a biopaliva. John Pesek nemohl pochopit odpor Evropské unie ke GMO a pokud jde o biopaliva, stejně jako Jan Veleba zastává názor, že by se nemělo v budoucnosti počítat se spalováním obilí a kukuřice, ale s palivy druhé generace, jako jsou především rychle rostoucí dřeviny nebo šťovíky. Budoucnost v tomto případě patří podle Johna Peska i řepce, její lány chtěl navštívit, což mu agrární komora splnila. Po svém příletu poslal hned do Prahy poděkování za zajímavé informace a vůni řepky. „V Iowě, kde žiji, se pěstuje hlavně kukuřice a sója, vůně řepky byla pro mne něco nezvyklého a velmi příjemného, dosud ji cítím,“ napsal v e-mailu John Pesek.


Zdroj: Apic-ak.cz

Hodnocení => průměr 097
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář