apic-ak.cz, 15. prosinec 2005
32. Zemědělská konference Severní Amerika – EU (Orlando, Florida, USA) 21.-23.9.2005

Zasedání zahájil předseda americké farmářské asociace Bob Stallman za Severní Ameriku, Rudolf Schwarzbock a Eduardo Baamonde (presidenti Copa/Cogeca), za EU. Anglický předseda NFU Tim Bennet předložil vcelku známý postoj EU s liberálnějším přídavkem z Británie.

Kanadský zástupce Laurent Pellerin se zabýval především obtížnou situací a propadem cen, dopadem světového obchodu na sektory (BSE u hovězího a dopad na obchod USA-Kanada), zmínil se jen na okraj, že taková krize měla za následek ztráty přes 8 mld $.
David King - generální sekretář IFAP (světové organizace producentů) uvedl, jako na všech dřívějších jednáních této skupiny, světový přehled, dopad vývoje celé ekonomiky a jaké jsou pravděpodobné výhledy zemědělských producentů. Rovněž se zmínil o zvláštnostech vývoje světové ekonomiky v posledních letech, kdy je motorem Čína, a jak to ovlivňuje celou řadu odvětví, včetně zemědělství. Ve svém rozboru se zmínil o pomalém růstu ekonomiky v EU a o větším růstu USA ale také o je jich velké zadluženosti a jaký bude pravděpodobný vývoj amerického Farm Bill v příštím roce. Čína, která se stala prakticky motorem světové ekonomiky, zvýšila dramaticky dovozy, ale u zemědělských produktů si polepšily všechny země, kromě EU. Také překvapivě dobrý stav financí v Jižní Americe a její velké zemědělské vývozy. Dokonce i v Africe je vidět řada pozitivních výsledků.

Koncentrace v distribuci a prodeji potravin a jakou roli mohou, či mají hrát družstva.
Eduardo Baamonde z řízení presidia Cogeca, by chtěl aby Cogeca hrála větší roli. Byla to evropská prezentace role družstev a konfrontace mezi pojetím a vývojem evropských družstev a jak se ukázalo v následné diskusi, o roli a podílu družstev v USA a v Kanadě.
Jean-Mari, které uváděla řadu údajů o amerických družstvech, která byla pro většinu účastníků dost překvapující. Ukazuje se, že družstva v USA mají podíl 28% ve všech dodávkách pro farmáře (hnojiva, energie, pesticidy atd.), a přes ně jde prodej 29% všech komodit. Podle sektorů (a podíl zůstává relativně stabilní) je to 83% u mléka, 43% u bavlny, okolo 40% u obilí a olejnin, 19% u ovoce a zeleniny.
Dále hovořila o konsolidaci v sektoru a porovnání s prodejem - u prodeje je nyní jen 10 společností, u zpracovatelů pokračuje trvale koncentrace.
U farmářů: 10% produkuje 2/3 celkové zemědělské produkce.
Zmínila se o spojenectví mezi různými družstvy, ale také s jinými společnostmi jako u obilí s přípravou obilí – Growmark, a s Cargill u přípravě mouky.
Závěrem mluvila o všech tendencích vývoje partnerství družstev se společnostmi, o možnostech zjednodušeného zdanění a jak velká většina amerických družstev vytvořila SRO, které provádějí některé obchodní aktivity.

Dopad sanitárních a fytosanitarních problémů na domácí pravidla a obchod a využívání nových technologií na řešení těchto problémů.
Mluvilo se o nákladové stránce spojené s výskytem nákaz, o potřebě do určité  míry harmonizovat mezinárodní standardy, v diskusi o stálém nárůstu omezení, nemožnosti promítnout dodatečné výdaje do nákladů, špatné komunikaci s veřejností, potřeba něco radikálně změnit.
Vicepresident DBV Bar a Marvin Shauf, vicepresident kanadské federace mluvili o vývoji a potenciálu pro nepotravinové využití zemědělských produktů.
Italský zástupce Vecchioni vytvořil dokument, na kterém se dohodly všechny tři hlavní italské zemědělské organizace. Stížnosti na nerovný přístup, nezájem italské vlády. Ani pokus vlády udělat něco pro bio paliva vůbec nenastartoval. Rezignace a znechucení.

Americký zástupce Gerald Tumbleson, z národní asociace pěstitelů kukuřice, byl plný optimismu, protože se jemu a jeho kolegům na středozápadě USA (Ohio, Iowa,) podařilo spojit farmáře a přes úspěšné lobování přes místní politiky, dosáhnout vybudování řady továren na přeměnu kukuřice na biopaliva. A to přes velký odpor petrolejářských společností, které dávají do lobbing mnohem větší částky. Vysvětlení s jednoduchými propočty, co to přinese pro místní společenství a poměrně velmi malá částka příspěvku do stranických pokladen (hovořil o 40 000$, v porovnání s miliony od petrolejářů), dobrá práce s politiky přinesla výsledek, časová úleva daní příštích 10 let umožňuje rozjetí a amortizaci fabriky za méně než 7 let. Za posledních 15 let, kdy celý projekt funguje (prakticky funguje jen 10 let, 5 bylo věnováno na přípravu), vyrostlo v hlavních producentských státech kukuřice 31 takových zpracovatelských podniků.
Dnes má asociace celkem 26 národních asociací a 20 kontrolních organizací. Celkem je v nich organizováno 33 000 farmářů. Vedle produkce nyní mohou z části zisků investovat také do výzkumu zlepšování technologií. Další oblasti využití různých materiálů.
Jaké suroviny: stromy, tráva, zemědělské kultury, zbytky, odpad po zvířatech, odpady o místních společenství. Zpracování: hydrolýzou, kvašení, biopřeměna, chemická přeměna, spalování. Možno použít v desítkách různých materiálů. Daňová úleva, kterou dostali na 10 let se jednotlivým státům, kde fabriky stojí, již několikrát vrátila.

Výhledy pro zasedání ministrů  u WTO, v prosinci v Hong Kong. Jak reformovat tři základní pilíře a jak se zabývat neobchodními otázkami.
Evropský přístup přednesl původně Gilbert Bros, který je vicepresidentem FNSEA.
Obhajoval tvrdě francouzský názor na jednání WTO, který s nim sdílí většina evropských organizací. Řekl, že je opět nutné se dostavit na ministerské jednání v Hong Kong ve velkém množství, aby se zemědělské otázky jednoduše nezametly pod stůl. Francouzský přístup lépe žádný výsledek než špatný pro Evropu.
Americký president Bob Stallman byl stejným způsobem přímý. Amerika nepřijme žádné závazky, které nebudou celkově výhodné pro USA. To opakoval v průběhu svého projevu ještě mnohokrát. Ale i zde byly naznačeny určité obavy, jak bude vypadat budoucí Farm Bill, protože americké finanční podmínky velkého rozpočtového deficitu si vynutí dost podstatné škrty.
Mexický zástupce Arryo Loza se vyslovoval pro speciální podmínky pro Mexico.

Diskuse EU byla ze strany US kritizována. Bob Stallman řekl, že není pro zbytek světa přijatelné, aby farmáři v Evropě hledali ochranu svých produktů přes jejich pojmenování související se zeměpisným původem, když jinde na světě jsou schopni je vyrobit stejně kvalitně nebo i lépe, bez možnosti je podobným způsobem ochránit. To se podle něho na WTO nikdy nepodaří prosadit. President amerických farmářů byl dost agresivní ve svých úvahách. Později se spekulovalo, jestli jeho postoj není ovlivněn možností, že současný hurikán Rita, právě zasáhne i jeho ranč v Texasu. Jednání mimo WTO, soustředěno na regionální a bilaterální dohody..
Kyriakos Kyriakou z Kypru, který je vicepresidentem COPA, měl dát přehled především s ohledem na poslední rozšíření. Byl to suchý přehled, na nějž nebyly později prakticky žádné reakce.
Kanadský zástupce Eduard Asnong, vicepresident svazů pěstitelů vepřů zde obhajoval názor, že s ohledem na procházející jednání, která jsou velmi dlouhá a bez viditelných výsledků, si jednotlivé státy, či seskupení snaží udělat či připravit v rámci regionálních nebo bilaterálních dohod podmínky, které by jim lépe vyhovovaly u specifických sektorů nebo otázek.

Biotechnologie a dopad na domácí produkci a obchod.
Peter Gaemelke se soustředil hlavně na vyjmenování různých typů produkce a produktů, které by přicházely v úvahu.
Mexická zástupkyně Sylvia Llorens Ararios, která dala velmi názorný přehled vývoj možností použití GMO, od pokusných fází, po pěstování na poli, až po případné spory o znečištění. Tato poslední otázka byl úmyslně ponechána bez rozhodnutí. Vedlo to k několika moratorií, ale to stejně nebrání v provádění dalších pokusů a zavádění. Jmenovala řadu výhod, které to přineslo zejména u pěstování kukuřice. Problémy, kterým musí Mexiko čelit na velmi rozdrobeném domácím trhu. Také jedná producentů kukuřice s mexickou vládou, některé argumenty, které zde byly použity by mohly sloužit jako příklad pro řadu zemí. Následná diskuse byla opět velmi rušná, i když se jednalo prakticky o poslední sekci jednání. Do diskuse se opět zapojili i američtí pěstitelé kukuřice, přednesli další podrobnosti jejich alternativních hledání uplatnění kultur jinak než v potravinové sféře.
Americká zástupkyně Marsha Purcell se vrátila k potřebě dialogu mezi jednotlivými stranami tohoto jednání, protože se dikutovalo, jestli mají tato jednání vůbec cenu. Ukazuje se, že je velká potřeba něco určitého vědět o postojích druhých obchodních partnerů či konkurentů.

Zemědělská exkurze, na Universitu.
Jednalo se o výzkumný ústav, který měl jako první úkol vyřešit některé nákazy vinné révy, problém, který má na programu již 20 let a teprve nyní se dostavují první hmatatelné výsledky. Universita a její výzkum je financována z peněz státu Florida. Výsledky výzkumu si může nechat patentovat a pak dostáv zpět určité finanční prostředky od uživatelů. A nebo spolupracuje se soukromými firmami na celé řadě procesů a i zde mohou formy universitě finančně přispívat.
Kromě boje proti nákazám vinné révy se připojily i další úkoly, jako hledání rostlin, které přitahují určité druhy hmyzu, který sám je nepřítelem hmyzu, co napadá velké kultury. Byly prováděny laboratorní pokusy a nyní i na poli u bavlny a také u kukuřice. Ukazuje se, že jedna rostlina, která přitahuje určitý typ hmyzu a vysazená uprostřed čtverce bavlny o 100 m2 ji tak může ochránit bez nutnost používat pesticídy. Řada procesů byla v poslední době značně urychlena propojením počítačovým programů mezi různými specializovanými laboratořemi, které dnes spolupracují daleko pružněji než dříve.

Návštěva pěstitelské stanice na produkci orchidejí a bromeliad.
Jedná se o rodinný podnik, který má skleníky na desítkách hektarů a kde se stále propaguje větší inovace, jak zvýšit produkci orchidejí na jednu rostlinu. Běžné jsou výnosy okolo 120 $ na rostlinu. Nová technika chlazení stěn, pochopitelně jiné metody v subtropické Floridě než jinde.
Florida představuje jednoho z největších producentů zemědělských produktů v USA. Roční obrat dělá okolo 68 mld.$. Okrasné rostliny představují za poslední desetiletí pravděpodobně nejrychlejší rozvoj. Ale co je překvapující je i produkce hovězího a mléka. O citrusových plodech je to známé, ale Florida zásobuje v zimních měsících prakticky sama celé USA zeleninou.
Spojení techniky, nových metod produkce a dost tvrdého manažerského stylu byla návštěva Agristart. Firma, která začala v roce 1984 a dnes zásobuje většinu pěstitelů okrasných rostlin, ale vedle toho dodává i 120 různých druhů prvních kultur banánů na trh ve většině států USA.
Majitel byl velmi hrdý na výsledky svého snažení, ale při podrobnější diskusi se ukazuje, že většina pracovnic (zaměstnává skoro výlučně ženy) bere jen okolo 6,50$ na hodinu, což je na americké poměry velmi nízká mzda. Většinu zaměstnanců dělají černošky, či Mexičanky.
S mzdovými náklady na úrovni ani ne poloviční než v EU, bez odborů, se pumpují veškeré peníze do nových investic. A ukázal nám nové prostory, kde je zařízení z Colorada, pěstovací a množící stoly z Holandska a Izraele, některé dodávky na výměníky z Dánska . Investice takového velkoplošného skleníku přijde řádově na miliony dolarů. A pokračuje zakládání sesterských společností, které přebírají určité specializované úkoly.
Vše je soustředěno na co nejvyšší produktivitu a laboratoře, které byly přidány nedávno, dávají nahlédnout, co se bude moci zlepšit u přípravy kultur, technika, která ještě před deseti lety byla  nepředstavitelná.

Zdroj: Jan Veleba, předseda Agrární Komory. Karel Matoušek, zástupce AK a překladatel.


Hodnocení => průměr 134
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář