Renata Šarjaková, 1. říjen 2024
Zprávy z OECD – Analýza světových politik na trhu s hnojivy

Hnojiva se v posledních letech dostala do popředí zájmu na světové i místní úrovni v důsledku rostoucích obav o jejich dodávky a cenovou dostupnost. Zpráva OECD shrnuje vývoj politik v této oblasti v 52 zemích od roku 2021.

 

 

Vysoká koncentrace trhu s hnojivy, kdy několik velkých společností dominuje globální výrobě a někdy i místním distribučním sítím, zvyšuje náchylnost k narušení dodávek. Koncentrovaná v malém počtu zemí je zejména produkce fosforu a draslíku. Závislost většiny zemí na dovozech hnojiv obavy zvyšuje. Podpory používání hnojiv poskytované zemědělským výrobcům se v posledních třech letech oproti období 2015-19 zdvojnásobily a zahrnují podporu nákupu/produkce, podporu zvýhodněných půjček/grantů nebo daňových úlev, kompenzace dodatečných/zvýšených nákladů spojených s používáním organických hnojiv, přidělování dodatečných zdrojů na výzkum efektivnějšího využívání hnojiv, podporu online systémů informací o cenách nebo navyšování státních rezerv. Velcí exportéři hnojiv (zejm. Rusko a Čína) zavedli v posledních letech vývozní omezení (zákazy, kvóty, daně). Obecně je zřejmý posun směrem k nižšímu používání minerálních a vyššímu využití organických hnojiv. Perspektivu pro rozšiřování používání organických hnojiv vidí autoři především v zemích jako Nizozemí, Švýcarsko nebo Rakousko. Zvyšování používání minerálních hnojiv plánuje omezený počet zemí (mj. Polsko nebo Indie). Většina zemí deklaruje snahu omezovat jejich používání – Čína patřila mezi první z nich, když v r. 2015 reagovala na problémy vyplývající z intenzivního využívání hnojiv.

Zpracoval: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 19.9. 2024
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz

 

Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 296
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář