Země má dnes 25 komplexů pro výrobu průmyslových hnojiv včetně dusíkatých, draselných a fosfátových. Zároveň se nejméně šest dalších projektů nachází ve fázi vývoje s cílem snížit závislosti na hnojivech.

Domácí výroba průmyslových hnojiv však zdaleka nestačí pokrýt spotřebu brazilského agrobyznysu, který je dnes čtvrtým největším na světě. V roce 2023 Brazílie dovezla 39,4 milionu tun hnojiv.

V rozhovoru pro CNN výkonný ředitel Sinprifert Bernardo Silva vyzdvihl projekt Potássio do Brasil v Autazes, obci v Amazonas. Podle něj má tato iniciativa potenciál dodávat 20 % až 25 % brazilské spotřeby draselných hnojiv. Draselná hnojiva jsou nejpoužívanějším druhem hnojiv v Brazílii (39 %), před fosforečnými hnojivy (32 %) a dusíkatými hnojivy (29 %). Vnější závislost dosahuje v případě draselných hnojiv 97 %, přičemž téměř polovina tohoto množství se dováží z Ruska a Běloruska.

V případě dusíkatých hnojiv podniká hlavní kroky ke zvýšení národní produkce ropná společnost Petrobras. Od začátku vlády prezidenta Luly se investice do hnojiv opět staly součástí portfolia společnosti. Aktuálně se Petrobras zaměřuje na obnovení výroby v jednotce v Três Lagoas v Mato Grosso do Sul.

Z hlediska rizik průmyslu a federální vlády ponechává aktuální situace zemi zranitelnou vůči externím šokům. Nedávným příkladem je válka mezi Ruskem a Ukrajinou, která ovlivnila ceny po celém světě a přinesla nejistotu do brazilského agrobyznysu. V roce 2022 zahájila federální vláda pod vedením prezidenta Jaira Bolsonara národní plán výroby hnojiv. Výpočty naznačovaly, že země bude muset do roku 2050 pětkrát zvýšit svou produkci, aby snížila svou vnější závislost na 50 %.

Zpracoval: Martin Lošťák, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Brazílii, e-mail: martin.lostak@evolversolutions.com