Renata Šarjaková, 9. červenec 2024
Regenerativní zemědělství a produkce krmiv pro mlékárenský průmysl v Mexiku

Mlékárenský průmysl v Mexiku zažívá plný růst. Poptávka po sýrech, jogurtech a mléce se nezpomaluje, částečně je pokryta dovozem sušeného mléka, ale na rozvoj domácí produkce mléka sázejí i průmyslníci tohoto odvětví (Lala, Alpura, Danone, Nestlé...).

 

Na severu země je tato touha po zvýšení produkce mléka zpochybňována produkcí krmiv na polopouštních pozemcích a stále větším nedostatkem zavlažovací vody.

V severní části země naráží tato touha po zvýšení produkce mléka na produkci krmiv na polopouštních pozemcích se stále výraznějším nedostatkem zavlažovací vody.

Model regenerativního zemědělství, jak jej definuje Organizace spojených národů, prosazuje Nestlé jako lokální řešení pro své farmářské dodavatele.

Součástí modelu regenerativního zemědělství jsou postupy, jako je přijetí systémů kapkového zavlažování, výroba kompostu ze statkových hnojiv a jeho standardizované použití na zemědělské půdy, střídání plodin a interropping, stejně jako používání luštěnin jako krycích plodin a efektivní hnojení plodin na základě analýzy půdy.

Jeden z regionů s největšími agronomickými výzvami pro produkci pícnin, co do množství a kvality, se nachází v comarca lagunera (mezi státy Coahuila a Durango), a to kvůli nízkým ročním srážkám, slanosti půdy a vysokým teplotám. Příkladem této situace je mlékárenský ranč Beta Santa Monica, jeden z lídrů v přechodu na regenerační postupy. Má jeden z nejambicióznějších projektů, který spočíval v přeměně pouštní půdy o rozloze 80 hektarů na úrodnou půdu pro produkci vysoce výnosných pícnin. Na pozemku, který v roce 2024 zahájil svůj druhý sklizňový cyklus, se pěstuje krmná kukuřice se zavlažováním podzemními kapalinami; jako půdní přídavek a biohnojivo se používá kompost z hnoje s nízkou uhlíkovou stopou a provádějí se mezipůdní testy s sesbanií a sójovými boby, střídání zimních plodin s ovsem, tritikale a vikve.

Produkce krmných plodin s regeneračními zemědělskými postupy v pouštních oblastech přispívá ke zvýšení potravinové bezpečnosti, sekvestraci oxidu uhličitého v půdě, zvýšení biologické rozmanitosti a vytváření místních pracovních míst.

Trh s drůbežím a vejci v Mexiku

K většině typických mexických jídel, jako je „mole poblano“, „pozole“ a „tacos“, patří kuřecí maso. Domácí produkce je však nedostatečná a Mexiko musí ve velkém dovážet kuřecí maso ze Spojených států a Brazílie.

Mexiko je také jedním z největších světových spotřebitelů a producentů vajec. Spotřeba vajec na hlavu je 378 vajec na obyvatele a rok (tj. více než jedno vejce na osobu a den po celý rok). Tento vzkvétající trh dal vzniknout světovým společnostem: například Proan s celkovým počtem 34 milionů slepic je národní jedničkou a druhým největším producentem vajec na světě.

Když česká společnost Dominant CZ před více než 10 lety vstoupila na trh, prosadila se právě nabídkou radikálně odlišného produktu. Její originální program chovu atraktivně zbarvených slepic je speciálně určen pro malé rodinné producenty. Ve venkovské oblasti Chiapas na samém jihu země vyvíjí společnost se svým místním partnerem odlišný typ drůbeží genetiky: umožňuje zákazníkům rozpoznat tato vejce oproti vejcím standardní barvy (komerční vejce jsou většinou bílá a „barvená“ vejce s odlišnou barvou skořápky modrou, zelenou a tmavě hnědou jsou dražší). Podobně typ drůbeže s kombinovanou užitkovostí neboli pomaleji rostoucí kohouti mají tužší maso, které je ceněno jako tradiční drůbeží maso.

Zpracoval:
Paul Richard
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství v Mexiku
tel: +52 55 8723 8188, e-mail: paulrichardconsulting@gmail.com


Hodnocení => průměr 122
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář