Zatímco doporučená denní dávka tohoto prvku odpovídá 800mg/den u zdravého dospělého člověka, v Japonsku lidé v průměru konzumují přibližně 400-500 mg vápníku denně. U některých věkových skupin tvoří denní příjem dokonce méně než 50% doporučeného denního množství. Naprostá většina minerálu pochází zejména ze sójových produktů, jako například tofu, malých ryb jedených s kostmi (makrely, sardinky) či z listové zeleniny.

Panující stav ohrožuje zejména starší osoby, které tvoří čím dál tím početnější procento japonského obyvatelstva. Nedostatečný příjem vápníku má totiž neblahý vliv nejen na zdraví kostí a s tím související onemocnění, kupříkladu osteoporózy, ale rovněž na rozvoj demence, zdraví svalstva či na prevenci kardiovaskulárních chorob.

Na shora uvedené chce japonská vláda reagovat větší propagací konzumace mléčných výrobků (již nyní se na základních školách v rámci vládního programu povinně rozdává žákům mléko) a sýrů. Pokud se jedná o sýry, má být cíleno jak na podporu domácí produkce, tak na větší propagaci dovážených zahraničních výrobků a jejich využití v japonské kuchyni, resp. kombinování těchto produktů s tradičními japonskými chutěmi. Oproti jiným zdrojům vápníku v japonské stravě mohou navíc sýry obsahovat méně soli a být tak pro mnoho lidí zdravější volbou. Nezanedbatelný je také vyšší podíl bílkovin.

Podle dat Asociace japonských dovozců sýrů se spotřeba zahraničních výrobků v této oblasti za posledních 15 let zdvojnásobila a lze očekávat pokračující stoupající trend. Rovněž trvale klesá intolerance na laktózu napříč společností. Ve fiskálním roce 2021 se v Japonsku zkonzumovalo více než 355 tis. tun sýra, z toho více než 85 % tvořily importované výrobky. Oproti roku 2012, od kterého asociace shromažďuje detailnější informace o spotřebě zahraničních sýrů, to představuje 18% nárůst u dováženého taveného a 22% nárůst u čerstvého sýra.

Na japonském trhu se již dnes můžeme setkat rovněž s českými sýry – prodávanými především pod privátní značkou. Vzhledem k naznačenému vývoji na tomto segmentu trhu se však českým producentům mohou naskytnout nové exportní příležitosti.

Zpracovala:
Veronika Vanišová
zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu
Mobil CZ: +420 603 350 236, E-mail: veronika.vanisova@mzv.gov.cz