Pozornost spotřebitelů přitom nepřitahují pouze světově věhlasná označení, jako například francouzské bordeaux či italské chianti, ale i produkce menších vinařství ze zemí, které nejsou primárně vnímány jako vinařské velmoci. Velikou popularitu pak mají v Japonsku naturální a organická vína. Ruku v ruce s tímto trendem jde stoupající zájem o expertní kurzy a someliérské certifikace. V zemi existují tři špičkové instituce poskytující odpovídající typ formálního vzdělávání: Academie du Vin (filiálka slavné vinařské školy založené v Paříži v roce 1970), Caplan Wine Academy a L´Ecole du Vin. Certifikované zkoušky následně zajišťují Japan Sommelier Association (JSA) a Wine & Spirits Education Trust (WSET). Není bez zajímavosti, že vinařskou kvalifikaci vyhledávají nejen lidé, kteří se vínem zabývají profesně, ale také jedinci takzvaně mimo obor. Vinařské kurzy totiž představují vyhledávanou formu trávení volného času, a to i přesto, že studium může být leckdy poměrně nákladné. Pro představu, základní certifikace u WSET vyjde zájemce v přepočtu na 110 000 CZK. Lze uzavřít, že na pití vína je v Japonsku nahlíženo jako na dovednost, které je třeba se věnovat důkladně a systematicky – má-li být skutečně ovládána. Takový přístup k vinařství je nepochybně motivován specifickou japonskou kulturou, jež klade důraz na preciznost, ne-li přímo dokonalost odborného konání, ale odráží se v něm i současná demografická situace země. Dle vyjádření zástupkyně JSA totiž tvoří převážnou většinu studentů someliérských kurzů lidé středního či staršího věku, kteří mají zároveň dostatek finančních prostředků k úhradě poplatků za certifikace. A jsou to rovněž starší zákazníci, kteří následně na trhu vyhledávají kvalitní, hodnotná vína.

Bank of Japan rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Dobrá zpráva pro agrární export?

Vývoz domácích produktů do Japonska, včetně těch zemědělských, resp. potravinářských, exportérům dlouhodobě znesnadňuje slabý kurz japonské národní měny yen. Ten je částečně způsoben inflačním rozdílem vůči americké ekonomice, na níž je ta japonská silně navázána. Zatímco Federální rezervní systém USA (FED) reagoval na současnou situaci ve světovém hospodářství zvýšením úrokové sazby, japonská centrální banka nadále zastávala politiku záporného úroku. To by se však nyní mělo změnit.

Každý rok v březnu, tj. na konci japonského fiskálního roku, se vedení velkých japonských společností schází s odbory k jednání o mzdách, které určuje výdělky zaměstnanců v následujícím finančním roce. Dosažená dohoda má dopad rovněž na vývoj mezd v menších firmách (jež zaměstnávají zhruba 70 % pracovníků). Japonská ekonomika se více než 15 posledních let nacházela v deflaci a mezi odbory a hospodářskými giganty existovala shoda na tom, že spíše než navyšovat mzdy budou společnosti zaměstnancům vyplácet mimořádné bonusy. Nyní se však velké společnosti jako Toyota Motor či Hitachi zavázaly k bezprecedentnímu zvýšení výdělků, a to až o více než 5 %. To představuje největší nárůst od roku 1997, kdy se Japonsko poprvé ocitlo na prahu deflace.

Na shora uvedené oznámení okamžitě zareagovala Bank of Japan (BOJ), jež na začátku tohoto týdne svolala dvoudenní zasedání, jehož výsledkem bylo rozhodnutí o zvýšení úrokové sazby – a to poprvé po 17 letech, resp. o odklonu od dosavadní politiky záporného úroku.  Yen sice vůči americkému dolaru bezprostředně po oznámení tohoto rozhodnutí mírně oslabil, nicméně v dlouhodobém horizontu se dle ekonomů blýská na lepší časy. FED již před časem oznámil snížení úrokové sazby v USA, a pokud by BOJ opětovně přistoupila k navýšení úroku, mohlo by to ve svém důsledků hodnotu yenu výrazně posílit.

Zpracovala:
Veronika Vanišová
zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu
Mobil CZ: +420 603 350 236, E-mail: veronika.vanisova@mzv.gov.cz