Mají být například navrženy takové mechanismy, které by vládě umožnily nařídit zemědělcům zvýšení produkce v případě mimořádných událostí, jako je přerušení dovozu obilí v důsledku zahraničních konfliktů. Dalšími palčivými otázkami, na něž má novelizace reagovat, je počet zaměstnanců v zemědělství a konsolidace zemědělské půdy. Za posledních 20 let se počet obyvatel, jejichž obživa závisí na zemědělství, snížil na polovinu a jejich průměrný věk se již blíží 70 letům (pro srovnání, v roce 2020 byl průměrný věk pracovníků v zemědělství 65 let). Vláda chce dále pokračovat ve scelování obdělávané půdy – podíl producentů s obhospodařovanou plochou nad 10 ha dosáhl v roce 2020 podílu 55,3 %, což představuje nárůst o 13,6 % za 10 let. Velká očekávání jsou rovněž spojována s cílenějším využíváním informačních technologií a tzv. chytrým zemědělstvím. Právě o investicích do technologií v zemědělství se japonská vláda chystá jednat společně se soukromým sektorem v zemi.

Zpracovala: Veronika Vanišová, zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu, E-mail: veronika.vanisova@mzv.gov.cz