Jedním z klíčových bodů COP 28 bylo představení globálního akčního plánu FAO, komplexní tříleté strategie, jejímž cílem je eliminovat hlad a zároveň nepřekročit hranici růstu globální teploty o 1,5 °C stanovenou Pařížskou dohodou. Spojenými arabskými emiráty navržená deklarace o udržitelném zemědělství, odolných potravinových systémech a opatřeních v oblasti klimatu, kterou podpořilo 159 zemí včetně EU, posílila transformační potenciál zemědělství v reakci na změnu klimatu.

FAO se stalo zakládajícím členem organizace „Technical Cooperation Collaborative“ (TCC), jejímž cílem je zprostředkovat finanční podporu této deklaraci. Kromě toho byl zaveden Program podpory zemědělsko-potravinářského sektoru, na němž se podílí předsednictví COP28 (SAE), CGIAR, IFAD a Světová banka, s cílem usnadnit dialog a sdílení znalostí mezi tvůrci politik pro potravinové systémy odolné vůči změně klimatu. V rámci diskusí o „globálním vyhodnocení“ aktivit plynoucích ze zasedání Summitu OSN pro potravinové systémy (2021) byla uznána zásadní úloha zemědělsko-potravinářských systémů při adaptaci na změnu klimatu. Důraz FAO na integrovaná multisektorová řešení, jak je uvedeno v akčním plánu FAO, se promítl i do závěrečného textu.

Pozoruhodným úspěchem bylo spuštění Fondu ztrát a škod zejména pro nejvíce klimatickou změnou postižené státy. Zpráva FAO o ztrátách a škodách způsobených změnou klimatu v zemědělsko-potravinářských systémech potvrzuje naléhavou potřebu zvýšit financování pro zvyšování odolnosti. FAO dále vyjádřilo znepokojení nad klesajícím financováním zemědělsko-potravinářských systémů v oblasti klimatu, což vedlo k zahájení partnerství Food and Agriculture for Sustainable Transformation (FAST), které má za cíl překlenout nedostatek finančních prostředků do tohoto sektoru.

Významným příspěvkem FAO byla zpráva zabývající se potřebou snížit emise skleníkových plynů z globálních systémů živočišné výroby. Zpráva navrhla možnosti zmírnění dopadů a zdůraznila naléhavost intervence, která by měla zabránit předpokládaným emisím ve výši téměř 9,1 gigatun ekvivalentu CO2 do roku 2050.

(zdroj: FAO online 01/2024)

Ing. Martina Conti Nádvorníková, Odd. zahraničně obchodní spolupráce, MZe