Global Compendium of Land Value Capture Policies

Vztah k půdě a krajině je jednou ze sektorových priorit českého předsednictví. Povaha tohoto vztahu zásadně ovlivňuje způsob zemědělského hospodaření. V důsledku je rozhodující i pro dnes tolik potřebnou aktivizaci rezerv zemědělských podniků a celého agri-food sektoru pro odolnost vůči probíhajícím ekonomickým a environmentálním změnám. V ČR ale i v dalších evropských zemích dochází k rozsáhlé revizi právní úpravy ochrany zemědělské půdy, mnoha jejích funkcí (produkčních i mimoprodukčních) a krajiny jako celku. To dopadá na investory, developery a další subjekty typu stavebních a těžařských firem, jejichž projekty jsou často blokovány v důsledku úspěšných žalob na státy za neplnění environmentálních závazků. Nové kompendium OECD ke způsobům oceňování půdy a k pozemkové politice shrnující poznatky ze 60 zemí tak může napomoci k plnému využití potenciálu, který půda nabízí při respektování zájmů všech zainteresovaných stran.

Urban-Rural Linkages in Poland

Polsko nyní čelí uprchlické krizi v důsledku války na Ukrajině, kdy sem do května 2022 uprchlo více než 3,5 milionu lidí. To odpovídá přibližně 10 % polské populace. Velká města, jako je Varšava a Krakov, zaznamenala nárůst počtu obyvatel o cca 20 %. Jejich kapacity jsou na hranici možností a mj. i proto je posilována spolupráce měst a venkova. Jejich spojený potenciál se ukázal jako efektivnější při pomoci lidem utíkajícím před válkou. Polsko je oproti průměru OECD méně urbanizované (56 % obyvatel země žije ve funkční městské oblasti, zatímco průměr OECD je 66 %) a má poměrně rozptýlenou strukturu osídlení. Proces suburbanizace zde mezi lety 1990 a 2015 znamenal populační ztrátu jádrových měst ve výši téměř 9 %. Mezi faktory, které mohly přispět k tomuto procesu v Polsku, patří nedostatek kvalitního a cenově dostupného bydlení v jádrových městech, velké množství zemědělské půdy uvolněné pro bytovou výstavbu v příměstských oblastech a dostupnější vlastnictví aut. Místní samosprávy se zapojují do partnerství mezi městy a venkovem zejména v oblastech jako je veřejná doprava, podpora podnikání, cestovní ruch nebo potravinové řetězce. V posledně uvedeném případě vznikají spotřební družstva, výkupní sdružení, místní farmářské trhy, asociace potravinových bank a další typy vazeb propojujících venkov s městy. To pomáhá zvýšit produkci veřejných statků; dosáhnout úspor z rozsahu při poskytování veřejných služeb; koordinovat rozhodnutí v případech významných přeshraničních vlivů a zvýšit kapacitu všech zapojených partnerů. Třemi kritickými parametry ohrožujícími posilování těchto vztahů mezi zemědělci, zpracovateli a spotřebiteli a tím oslabujícími i socioekonomickou a environmentální výkonnost uvedených vazeb jsou velké vzdálenosti z venkovských oblastí do měst, nedůvěra spojená s kvalitou/certifikáty nabízených produktů/služeb a také konkurence mezi obcemi při získávání investic. Městské a venkovské oblasti mají tedy odlišné, avšak vzájemně se doplňující přednosti, které při dobrém řízení partnerství mezi městy a venkovem mohou oběma stranám přinášet další ekonomické, environmentální a sociální výhody.

Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe