Tento odpad byl dříve používán jako hnojivo, ale dnes se z něj vyrábějí tzv. olivové cihly, které slouží jako palivo při vytápění budov. S příchodem zimy si domácnosti v Libanonu instalují krby, ve kterých budou spalovat olivové zbytky lisované do podoby klasických cihel. Libanonci si pochvalují, že při spalování olivových cihel uniká do ovzduší mnohem méně emisí oproti jiným palivům. Další výhodou je snadná manipulace a nízká cena ve srovnání s cenou uhlí nebo měkkými dřevy. Nový libanonský produkt, který nabývá na popularitě, lze srovnat s našimi dřevěnými peletami. V minulých letech měli Libanonci snadný přístup k různým palivům, ale dnes, vzhledem k pokračující hospodářské krizi, si mnozí nemohou dovolit ani nákup klasického palivového dřeva.

Dovoz kuřecího masa do Libanonu

Vzhledem k výraznému zvýšení ceny zemědělských vstupů a krmiv dochází k výraznému nárůstu dovozu mraženého kuřecího masa, což do značné míry přispívá k poklesu místní produkce. Během posledního roku bylo uzavřeno několik místních kuřecích farem a produkce poklesla z původních 120 milionů kusů brojlerů na dnešních 80 milionů kusů. Vedení místního drůbežího syndikátu upozorňuje na dodržování zdravotních norem a standardů potravinové bezpečnosti u dováženého kuřecího masa. I když se libanonská vláda snaží o podporu místních farmářů a zpracovatelů kuřecího masa, je výsledná cena místní produkce a dovozového zboží často nesrovnatelná ve prospěch dovozů. Největšími exportéry do Libanonu jsou v současné době Brazílie, Saúdská Arábie a Spojené Arabské Emiráty. V minulosti byl libanonský drůbežářský sektor schopen pokrýt domácí spotřebu, ale od roku 2020 se místní výroba stává čím dále tím méně konkurenceschopnou.

Zpracoval: Petr Sochor, zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bejrútu, E-mail: petr_sochor@mzv.cz