Renata Šarjaková, 11. říjen 2022
Japonsko drží cenu pšenice nízkou navzdory inflaci

Japonská vláda plánuje od října zachovat průměrnou cenu pšenice na nezměněné úrovni. Jedná se o ceny dovážené pšenice, kterou stát prodává mlýnským společnostem.

 

 

Cílem plánu je zmírnit zátěž domácností, které trpí kvůli vyšším cenám potravin vyrobených z pšenice, jako je chleba a nudle v důsledku ruské invaze. Cena by bez zásahu státu mohla vzrůst o 20 %. Vláda zvýšila prodejní cenu dovážené pšenice v dubnu o 17,3 % na 540 USD za tunu.

Vláda reviduje cenu pšenice dvakrát ročně – v dubnu a říjnu – na základě průměrné ceny pšenice, kterou dovezla v uplynulých šesti měsících. Japonsko, které je závislé na zámořských producentech přibližně z 80 % své domácí spotřeby, dováží pšenici ve velkém a přeprodává ji mlýnským společnostem, aby zajistilo stabilní dodávky.
První intervence proti slabému jenu po 24 letech

Japonská vláda prostřednictvím Japonské centrální banky (BOJ) poprvé po 24 letech intervenovala na devizovém trhu prodejem dolarů a nákupem jenů. Tento krok konečně ukazuje na vůli vlády zastavit znehodnocování jenu. Od března letošního roku japonská měna oslabila o téměř 30 jenů za dolar a 22. září dosáhla hodnoty 145 jenů. To je nejslabší hodnota od roku 1998. Důvodem pádu jenu je zvětšující se rozdíl mezi japonskými a americkými úrokovými sazbami.

BOJ oproti bankovním strategiím americké i evropských centrálních bank zachovává politiku významného uvolňování měnové politik, aby podpořila japonskou ekonomiku ultra nízkými úrokovými sazbami. To podnítilo na devizových trzích nákup dolaru, který nabízí vyšší úrokové sazby, což vedlo k prudkému oslabení jenu. Mezitím v důsledku ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostly ceny surovin a slabý jen tento efekt ještě vyostřil, což zasadilo ránu japonské ekonomice a financím domácností.

 

Zpracovala: Irena Leopoldová, zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu

 

Hodnocení => průměr 106
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář