Zejména ceny obilí prudce rostou v důsledku poklesu vývozu z Ruska i Ukrajiny, což mimo jiné zvyšuje ceny krmných směsí. Pro mnoho výrobců je těžké přenést vyšší náklady na odběratele. Maloobchodní ceny čerstvých potravin, jako je například zelenina, se obvykle určují podle poměru jejich nabídky a poptávky, protože je obtížné rychle změnit vyprodukované množství. Vyšší ceny vstupů potřebných pro výrobu proto přímo vedou ke snížení čistého příjmu zemědělců.

Ceny obilí vzrostly v důsledku neúrody způsobené suchem. Situace se dále zhoršila po ruské invazi, která vyvolala růst cen pšenice na chicagské komoditní burze, které přepsaly svá 14letá rekordní maxima. Ceny krmných směsí rovněž prudce vzrostly.

Japonská vláda sice zvýšila objem svého fondu pro stabilizaci cen, podle zákonodárce z vládnoucí Liberálně demokratické strany však existují obavy, že se fond může vyčerpat.

Obchod s hnojivy je ovlivněn prudkým růstem cen surovin včetně fosforu a draslíku. Japonsko odebírá přibližně 90 % fosforu z Číny, jehož cena vyskočila poté, co Peking omezil vývoz této látky ze země. 25 % veškerého draslíku, které Japonsko nakupuje, pochází dohromady z Ruska a Běloruska. Země proto musí hledat nové dodavatele. Národní federace zemědělských družstev Zen-Noh začala odebírat fosfor z Maroka.

Zemědělcům uškodily také vyšší ceny ropy, která se používá nejen pro výrobu pohonných hmot a hnojiv ale i krycích materiálů pro zahradnická zařízení. Na růst cen veškerého dovozního materiálu má také vliv stále slábnoucí jen.

Japonská vláda plánuje zemědělcům pomoci přijetím záchranného balíčku mimořádných opatření, stále častěji však zaznívají obavy, že vláda nebude schopna poskytnout dostatečnou podporu, protože nemá dostatek finančních prostředků a také není jasné, kdy ukrajinská krize skončí.

Zdroj: Japan Times, The Japan news

Zpracovala: Irena Leopoldová, zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu, E-mail: irena_leopoldova@mzv.cz