Černá Hora je se svými výrobními kapacitami v současnosti schopna pokrýt řádově jen 10 % své spotřeby, která navíc roste v letním turistickém období. Ministerstvo zemědělství Černé Hory proto hledá způsoby, jak podpořit domácí chov kuřat, a to například dotacemi na rozvoj chovu a také na nákup krmiva pro drůbež. Tato situace na trhu Černé Hory by mohla generovat poptávku po oplozených kuřecích vejcích a také po některých technologiích chovu, což by mohla být příležitost i pro uplatnění řady českých firem.
Problémy srbských rybníkářství

V Srbsku se během posledních deseti let snížila plocha aktivních rybníků z cca 12 000 hektarů na současných necelých 3 500 hektarů a řada rybníků byla zcela zrušena. Na uvedených cca 3 500 hektarech se v Srbsku ročně vyprodukuje kolem 6 000 tun především kaprovitých ryb, což je řádově 30 % srbských ročních potřeb. Zbylé potřeby řeší Srbsko dovozem a to především ze sousedních zemí jako je Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Zejména posledně jmenovaná země pak v posledních letech zaznamenala výrazný nárůst exportu do Srbska. Do Srbska vyváží ryby i Česká republika. V roce 2021 vyvezla česká rybníkářství do Srbska necelých 53 tun živých ryb (výhradně kaprovitých) v celkové hodnotě kolem 2,7 miliónu korun. V roce 2019, tedy v období před pandemií COVID-19, se do Srbska z České republiky vyvezlo dokonce 334 tun ryb za něco málo přes 13 miliónů korun. Srbský trh je pro české producenty kaprovitých ryb zajímavý s ohledem na řadu religiózních svátků, kdy je ryba povinnou součástí jídelníčku, a také na posunutý termín

Černá Hora je se svými výrobními kapacitami v současnosti schopna pokrýt řádově jen 10 % své spotřeby, která navíc roste v letním turistickém období. Ministerstvo zemědělství Černé Hory proto hledá způsoby, jak podpořit domácí chov kuřat, a to například dotacemi na rozvoj chovu a také na nákup krmiva pro drůbež. Tato situace na trhu Černé Hory by mohla generovat poptávku po oplozených kuřecích vejcích a také po některých technologiích chovu, což by mohla být příležitost i pro uplatnění řady českých firem.

Problémy srbských rybníkářství

V Srbsku se během posledních deseti let snížila plocha aktivních rybníků z cca 12 000 hektarů na současných necelých 3 500 hektarů a řada rybníků byla zcela zrušena. Na uvedených cca 3 500 hektarech se v Srbsku ročně vyprodukuje kolem 6 000 tun především kaprovitých ryb, což je řádově 30 % srbských ročních potřeb. Zbylé potřeby řeší Srbsko dovozem a to především ze sousedních zemí jako je Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Zejména posledně jmenovaná země pak v posledních letech zaznamenala výrazný nárůst exportu do Srbska. Do Srbska vyváží ryby i Česká republika. V roce 2021 vyvezla česká rybníkářství do Srbska necelých 53 tun živých ryb (výhradně kaprovitých) v celkové hodnotě kolem 2,7 miliónu korun. V roce 2019, tedy v období před pandemií COVID-19, se do Srbska z České republiky vyvezlo dokonce 334 tun ryb za něco málo přes 13 miliónů korun. Srbský trh je pro české producenty kaprovitých ryb zajímavý s ohledem na řadu religiózních svátků, kdy je ryba povinnou součástí jídelníčku, a také na posunutý termín pravoslavných vánočních svátků. Ryby, které v České republice zbydou z prodeje před katolickými Vánoci, je tak mnohdy možné následně prodat na srbském trhu.

Zpracoval: Vladimír Váňa, zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bělehradě, E-mail: Vladimir_Vana@mzv.cz

pravoslavných vánočních svátků. Ryby, které v České republice zbydou z prodeje před katolickými Vánoci, je tak mnohdy možné následně prodat na srbském trhu.

Zpracoval: Vladimír Váňa, zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bělehradě, E-mail: Vladimir_Vana@mzv.cz