Několik sdružení se obrátilo na vedení úřadu prezidenta, premiéra a zástupce Verchovné rady s žádostí o urychlenou změnu legislativy, konkrétně zákona „O změnách daňového zákoníku Ukrajiny“ a dalších legislativních aktů Ukrajiny k zajištění vyrovnaných rozpočtových příjmů. Poukazují na to, že parlament v jednom textu zákona přijal protichůdné a vzájemně se vylučující normy, které budou mít mimořádně negativní důsledky. Zákon stanoví, že chovatelé drůbeže již nemohou využívat čtvrtou skupinu zdanění, a zároveň říká, že se pro ně zvyšuje daňová sazba ve stejné čtvrté skupině.

Státní podpora chovu drůbeže je omezená a daňová zátěž významně zatíží již tak nerentabilní průmysl. Výrazné omezení produkce by mohlo značně ovlivnit potravinovou bezpečnost státu, protože základem spotřebního koše jsou produkty drůbež a vejce. První ránu zaznamenal drůbežářský průmysl v loňském roce, kdy se dovoz drůbežího masa na Ukrajinu zvýšil o 13 %, a poprvé od získání nezávislosti Ukrajina dovezla vejce. V posledních dvou letech ukončilo činnost více než 30 průmyslových drůbežáren. Další snižování výrobních kapacit povede i ke snížení pracovních míst ve venkovských oblastech a ke snížení příjmů do místních rozpočtů z daní čtvrté skupiny. Dalším negativním aspektem zavedení změn ve zdanění tohoto odvětví je značná komplikace daňové správy, protože 90 % drůbežářských farem má smíšenou produkci (rostlinnou a drůbeží, popř. dalších hospodářských zvířat a prasat).

To znamená, že pro zachování zjednodušeného systému zdanění budou muset tito chovatelé buď přidělit drůbež samostatné právnické osobě, a tím narušit strukturu produkce, nebo dokonce produkci drůbeže zcela zastavit, což poškodí především malé a střední podniky.  Sdružení „Svaz chovatelů drůbeže“, „Ukrajinský zemědělský podnik“ a „Ukrajinská agrární konfederace“ na závěr vyzvala úřady, aby urychleně přehodnotily své daňové změny a obnovily právo chovatelů drůbeže na čtvrtou skupinu zdanění, aby se předešlo řadě negativních důsledků.
Situace v pěstování ovoce a ořechů na Ukrajině

Od roku 2001 klesá celková plocha ovocných a bobulových plantáží a sadů a přechází se od extenzivního zahradničení ke kompaktnějšímu intenzivnímu přístupu. Plocha se snížila z 309,1 tis. hektarů (z toho 171 tis. ha průmyslové zahrady) na 191 tis. hektarů (43,5 tis. ha průmyslové zahrady), přičemž tradičně převažují jablka – 43 % z celkové plochy. V posledních čtyřech letech byly nejvíce nově vysazovány ořechy - v roce 2018 na 2,3 tis. hektarech, v roce 2019 na 1,6 tis. hektarech a v roce 2020 na 809 hektarech. Klíčovými vývozními položkami jsou jablečná šťáva, ořechy, jablka a hrušky.

Yegor Reshetnyk, místní zástupce pro zemědělství na Ukrajině, E-mail: cz.ukrexport@meta.ua