Renata Šarjaková, 3. únor 2022
Srbsko v hledáčku čínských investorů. Problémy malých chovatelů mléčného skotu v Bosně a Hercegovině.

Srbsko v hledáčku čínských investorů

Srbsko je již delší dobu v hledáčku investorů z Číny. Kromě dosavadních investic především do dopravní infrastruktury a energetiky se v těchto dnech objevily v tisku i informace o zájmu čínské společnosti Fufeng Group o vybudování závodu na zpracování kukuřice v Srbsku.

Tento závod by měl ročně zpracovávat půl miliónu tun kukuřice a vyrábět z ní výrobky jako jsou aminokyseliny, glukóza a škrob. Uvádí se, že celková výše investice bude ve výši 250 miliónů EUR. Srbsko je země výrazně orientovaná na zemědělskou produkci a srbské instituce vítají zahraniční investice do zpracování zemědělské prvovýroby – tj. výrobu produkce s vyšší přidanou hodnotou. Srbsko je velkým výrobcem kukuřice a ročně se v zemi vypěstuje kolem sedmi miliónů tun z čehož se zhruba polovina vyváží. V Srbsku je stále ještě řada možností pro investování do zemědělské a potravinářské produkce a je to příležitost i pro české společnosti.

Problémy malých chovatelů mléčného skotu v Bosně a Hercegovině

Každodenní zdražování, kterému jsou vystaveni občané Bosny a Hercegoviny dopadá i na malé soukromé chovatele mléčného skotu. Ceny krmiva pro skot rostou i trojnásobně a jen cena kukuřice pro setí vzrostla oproti loňskému roku z 28 EUR na 100 EUR za balení. Obdobný nárůst cen je patrný také u umělých hnojiv. Přitom výkupní ceny mléka zůstaly na cca. 25 euro centech za jeden litr. Instituce Bosny a Hercegoviny se snaží řešit situaci subvencemi, které ale zdaleka nepokrývají ztráty jednotlivých chovatelů. Drobní chovatelé, a těch je v Bosně a Hercegovině naprostá většina, proto stále častěji snižují stavy v chovech mléčného skotu, protože za stáváních podmínek jsou pro ně ztrátové. Jedno z možných řešení je snížení celkových nákladů na produkci mléka jeho intenzifikací, a to budováním velkých farem. Zde bude důležité, zda se bosenské úřady dohodnou na cílené podpoře těchto investic. Pak by to mohla být zajímavá příležitost pro české dodavatele technologií, ale také kvalitních jalovic a genetiky, protože bude zapotřebí obnovit chov, jež je nyní redukován.

Zpracoval: Vladimír Váňa, zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bělehradě, E-mail: Vladimir_Vana@mzv.cz


Hodnocení => průměr 119
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář