OECD Economic Surveys: Japan 2021

Japonská ekonomika zaznamenala v důsledku pandemie výrazný pokles. Spotřebu a investice se částečně podařilo obnovit silnými vládními podporami. K zajištění dlouhodobé udržitelnosti je však zapotřebí fiskální konsolidace a strukturálních reforem. Jejich součástí je i pokračující digitální transformace, na kterou se nový hospodářský přehled z dílny OECD zaměřuje. Politiky Japonska usnadňují šíření nových technologií, podporují investice do nehmotných aktiv a zajištění souvisejícího potřebného vzdělávání a odborné přípravy. Regionální revitalizační strategie a program strukturálních reforem usilují o zvýšení produktivity pomocí opatření digitální transformace i ve venkovských oblastech. Japonské ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu plánuje do roku 2022 digitalizovat všechny administrativní procedury, která spadají do jeho působnosti, a podpořit datovou agregaci/konsolidaci (data o klimatu, půdě, pěstovaných plodinách aj.). Spojení těchto údajů umožní jejich snadnější využití a podpoří rozvoj "smart agriculture" s cílem zvýšit produktivitu a efektivně využívat zdroje. Potenciál pro zvýšení produktivity existuje také v odvětví lesnictví. Inovace v lesnictví (např. automatizovaná těžba a doprava dřeva) a ICT ("smart forestry") mohou snížit administrativní náklady a zvýšit produktivitu těžby dřeva a bezpečnost v celém sektoru.

Jobs for Rural Youth

Podíl mladých v populaci roste a většina z nich žije ve venkovských oblastech rozvojových zemí, kde jsou vystaveni vyšší míře zranitelnosti a zaostávání. Využití potenciálu mladé venkovské populace prostřednictvím udržitelných a inkluzivních domácích potravinových systémů zakotvených v místních a regionálních hodnotových řetězcích proto představuje jedno z témat politických dialogů, které v současné době probíhajících na různých úrovních po celém světě. Cílem dialogů je vytvořit ekologicky udržitelné potravinové systémy, které zvýší potravinové zabezpečení a budou naplňovat i další očekávání v sociální oblasti. Nová zpráva OECD přispívá k politickému dialogu o zaměstnanosti mladých lidí na venkově. Obsahuje analýzu struktury zaměstnanosti mladých v různých částech potravinové vertikály a analýzu zaměstnavatelského potenciálu těchto vertikál v různých modelech zemědělské výroby a zpracování potravin. Dále přináší vyhodnocení zkušeností vyspělých zemí s dosahováním a slaďováním ekonomických, sociálních a environmentálních cílů za využití místních potravinových systémů a krátkých dodavatelských řetězců a v závěru přehled možností využití uvedených zkušeností v kontextu rozvojových zemí.

Mgr. Radek Stránský, Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe