Renata Šarjaková, 11. listopad 2021
Snaha o pěstování pšenice v Libanonu

V současné době se téměř 100 % pšenice, kterou Libanon spotřebuje pro výrobu pšeničné mouky, dováží z Ukrajiny, Ruska a nově také z Rumunska. Malé množství místně vypěstované pšenice se nemele na mouku, ale spotřebovává jako bulgur.

Dnes ani v Libanonu neexistuje mlýn, který by se zaměřoval na mletí místní pšenice, zejména z důvodu  velmi omezeného množství a  nestandardní kvality místní úrody.  Velké komerční mlýny v Libanonu mají kapacitu mletí pšenice 300 tun denně a nemohou zpracovávat  malé množství různě kvalitních  a rozdílných šarží plodin.

Cena pšeničné mouky na místním trhu neustále stoupá, i když je nákup pšenice stále státem  dotován. Předpokládá se, že státní dotace skončí koncem tohoto roku a očekává se raketový nárůst ceny chleba, který jedí v Libanonu k většině jídel jak bohatí, tak i chudí. Oproti roku 2019 se maloobchodní cena bílého arabského chleba zvýšila minimálně trojnásobně. To je hlavní důvod, proč se místní farmáři začali zamýšlet nad možnostmi  pěstování  pšenice v kombinaci s výstavbou malých kamenných mlýnů, které umožní mletí malých šarží místní pšenice. Zhoršující se ekonomická situace v Libanonu přiměla místní farmáře k různým experimentům, kdy se v současné době v malém pěstuje na 50 odrůd pšenice, které však nejsou  vyšlechtěny pro použití na pečení kynutého chleba a dalších pekařských výrobků.

Pšenice je základní komoditní plodina a pěstování v malém množství není životaschopné. Mouka, která je v Libanonu na trhu, se vyrábí z dovážené pšenice, která je, při nákupu ve velkém množství,  minimálně 3 krát levnější než místně vypěstovaná. Velmi důležitým komponentem při pěstování pšenice jsou použité pesticidy, které umožňují její rychlejší růst a vyšší hektarové výnosy oproti místně pěstované pšenici. Akutní nedostatek finančních prostředků je další překážkou pro místní farmáře, kteří si nemohou dovolit nákup hnojiv a dalších chemických prostředků nutných pro ošetřování plodin proti škůdcům a chorobám.

Se změnou životního stylu v celé oblasti Blízkého a Středního východu  se čím dál více dostává do popředí zájem o žitnou mouku, z které se vyrábí bagety, croissanty a další, pro tuto oblast netradiční pekařské výrobky. Vzhledem k tomu, že žito se v oblasti nepěstuje, a ani nejsou známy úvahy o možnostech jeho pěstování, na rozdíl od pšenice, je žitná mouka pro další zpracování do celé oblasti kompletně dovážena. Platí doporučení českým exportérům zaměřit se na tuto komoditu nejenom v relaci Libanonu, ale i k ostatním zemím Blízkého a Středního východu.

Kontakt: Ing. Petr Sochor, E-mail: petr_sochor@mzv.cz


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 069
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář