Izidor Krivec ředitel firmy Celjske mesnine, jenž je zároveň i president Sdružení masného průmyslu Slovinska, pro portál „e-Kapija“ prohlásil, že společnost chce dosáhnout vyššího podílu na srbském trhu s masem, než jsou současná cca 4 % u čerstvého masa a cca 4,3 % u masných výrobků (nejvýznamnější pozici má slovinský pršut). Společnost plánuje v Srbsku růst na úrovni 15 – 20 % ročně a chce toho dosáhnout tak, že do konce tohoto roku otevře svoje restaurace v Novém Sadu a v Bělehradě. Probíhají také jednaní o převzetí některých srbských firem. Vstupu na srbský trh prostřednictvím převzetí místní společnosti a podpora spotřeby produkce v rámci vlastních restaurací by mohli být řešením i pro silné české potravinářské společnosti, kterým se srbský trh z hlediska dopravní dostupnosti a stravovacích návyků jeví zajímavým.

Bosna a Hecegovina objevuje přínos rostlinných pelet

Jak uvedl portál „e-Kapija“ farmář Simo Leketić z obce Brodac u Bijeljiny (Bosna a Hecegovina) chce společně s partnerem z Nizozemí zahájit jako jeden z prvních v zemi výrobu rostlinných pelet. Pan Laketić zajistí suroviny – slámu z kukuřice, pšenice a dalších rostlin a nizozemský partner dodá technologii na výrobu pelet. Zároveň společníci jednají se srbským výrobcem kotlů na spalování agropelet o jeho vstupu na trh Bosny a Hercegoviny. V oblasti Semberija (příhraniční oblast na severovýchodě Bosny a Hercegoviny) je surovin dost a z jednoho hektaru pšenice je možné získat čtyři až pět tun slámy. U kukuřice je výtěžnost z jednoho hektaru dokonce sedm až osm tun slámy. Nejvyšší výhřevnost má ale sláma z průmyslového konopí, jehož pěstování je v Bosně a Hercegovině zatím v počátcích. To, že i v tomto regionu „objevují“ přínos rostlinných pelet, otevírá cestu i českým společnostem, které vyrábějí kotle na spalování pelet nebo linky na pelety z různých biologických odpadů. Výhodou českých výrobců agropelet je to, že nabízejí širší využití pelet, než jen pro samotné spalování. V dnešní energetické krizi a také v rámci cílené politiky na využití zelené energie je pravděpodobné, že produkce rostlinných pelet bude mít zelenou nejen v Bosně a Hercegovině, ale i v dalších zemích regionu Balkánu.

Zpracoval: Vladimír Váňa, zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bělehradě, E-mail: Vladimir_Vana@mzv.cz