Rostoucí poptávka po mase, mléku a vejcích nutně vede k rozšiřování čínských chovů, což se opět promítá do rostoucí spotřeby krmiv pro hospodářská zvířata. Čínská domácí produkce krmiv ročně pozře kolem 75 milionů tun sójových bobů a 190 milionů tun kukuřice. Čínské ministerstvo zemědělství proto minulý týden zveřejnilo směrnice, které by měly zajistit snížení obsahu kukuřice a sójového šrotu v krmivech pro drůbež a prasata, čímž má být zajištěna stabilní nabídka těchto plodin. Jako náhrada kukuřice se nabízí rýže, čirok nebo maniok. V případě sójového šrotu pak řepkový, bavlníkový a slunečnicový šrot. Někteří významní producenti krmiv na čínském trhu již přešli k levnějším variantám. Pokud by se obsah sójového šrotu v čínských krmivech snížil o 5 %, jeho spotřeba by klesla o 20 milionů tun, což představuje 25 % veškerých čínských dovozů sójových bobů. Implementace této směrnice však není pro čínské výrobce povinná a někteří odborníci se domnívají, že pokud by tento postup byl ekonomicky výhodný, firmy by jej přijaly již dávno.

Čínu zároveň znepokojuje vysoká míra závislosti na dovozu genetického materiálu pro šlechtění dobytka a prasat, který je většinou dovážen z Austrálie a Evropy. Přes 95 % prasat v Číně náleží ke třem plemenům ze zahraničí, jejichž výhodou je rychlý růst a možnost dřívější porážky. Vyžadují však krmiva s vyšším obsahem energie a proteinů, jakými jsou právě ta z kukuřice a sójových bobů. Na druhou stranu domácí plemena se sice vykrmují pomaleji, ale vystačí si i s krmivy z jiných levnějších surovin. Vláda si stanovila zlepšení situace s domácími zdroji genetického materiálu za jednu ze svých priorit a hodlá výrazně investovat do výzkumu.

Ondřej Plaček, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu, E-mail: ondrej.placek@mze.cz