Situace má dva tábory. Na jedné straně vystupují zástupci ruských oborových svazů jako např. pekařů, cukrářů, chovatelů drůbeže a další, kteří iniciovali zavedení vývozního cla, od kterého si slibují snížení cen obilí na domácím trhu. Na druhé straně jsou exportéři, kteří odmítají zavedení cla a naopak požadují navýšení množstevní kvóty z 15 na 17,5 mil. tun. Svou pozici obhajují tím, že veškerá omezující opatření zhorší situaci obchodníků a zemědělců, zmenší objemy dodávek a mohou vést ke ztrátě některých trhů. Přičemž neočekávají, že by to snížilo ceny. Vývozní clo na pšenici bylo v Rusku naposledy v letech 2015-16.

Letošní úroda v Rusku je vysoká, proto nejsou obavy z nedostatku, ale tím klíčovým problémem je cena. Cena na světových trzích je vysoká, jelikož zásoby obilí se u mnohých zemí snížily. To ovlivňuje i ceny v Rusku. Pšenice třetí třídy se k letošnímu 20. listopadu prodávala v průměru za 17,7 tis. rublů za tunu a krmná pšenice za 16,1 tis. rublů za tunu. Přičemž loni byly ceny 11,9 tis. rublů za tunu, resp. 10,7 tis. rublů za tunu.

Exportéři nejsou nadšeni ani z vývozní kvóty, která má být na období 15. února až 30. června 2021 nově stanovena ve výši 15 mil. tun. V roce 2020 (v období 1. dubna až 30. června) byla výše vývozní kvóty stanovena ve výši 7 mil. tun a bylo vyčerpána za méně než měsíc (již 26. dubna). Mnozí se ale přiklánějí k tomu, že množstevní kvóta je pořád lepším řešením než clo. Problém vidí také v tom, že výpočty cla bývají stanoveny v rublech, zatímco obchody probíhají v zahraničních měnách. To může při výkyvu rublu přinést dodatečné náklady.

Zatím to vypadá, že clo zavedeno nebude, ale vývozní kvóta bude navýšena na 17,5 mil. tun. Uvolnění většího objemu obilí na světový trh může pomoci zmírnit hysterii z nedostatku a snížit ceny. Reálný vývoj na trhu ukáže, jak k situaci Rusko přistoupí a jakým způsobem se světový trh bude vyvíjet.

Pro další informace ohledně agrární spolupráce kontaktujte zemědělskou diplomatku N. Hruškovou (nikola.hruskova@mze.cz).