Nakolik však zvýšení vývozu přispěje ke zvýšení příjmů v zemědělství a na venkově? Z potravin vyvážených na zahraniční trhy v loňském roce se nejvíce vyváželo hovězí maso, saké, zelený čaj, jablka a rýže v celkové hodnotě cca 200 miliard ¥, což představuje pouhá 2 % z celkové zemědělské produkce. Takže pětinásobné zvýšení exportu by stěží ovlivnilo příjmy zemědělců.

Ve skutečnosti je větší část hodnoty vývozu v zemědělství odvozena ze zpracovaných potravin s využitím dovezených komodit, jako je pšenice a cukr především z USA a Austrálie. Takže i když by se Japonsko pokusilo zvýšit svůj vývoz, následkem by bylo zpracování amerických zemědělských produktů v Japonsku s cílem exportovat do zámoří.

Jaké jsou domácí zemědělské produkty, které lze vyvážet? Výrobní možnosti nejvýznamnější komodity, která výrazně převyšuje kapacitu potřebnou k uspokojení domácí poptávky, je rýže, jejíž odrůdy pěstované v Japonsku jsou na mezinárodních trzích velmi uznávané.

Cenový rozdíl mezi odrůdami rýže může být až čtyřnásobný. Pokud jde o vysokou reputaci japonské rýže na mezinárodním trhu, v Hongkongu se se stejnou odrůdou obchoduje za 1,6 násobek ceny rýže pěstované v Kalifornii a 2,5násobek produkce pěstované v Číně. Za poslední dekádu se vývoz japonské rýže zvýšil desetinásobně. Avšak jedná se jen o 14 tis tun z přibližně 7,5 milionů tun vypěstovaných ročně. Rýže vyrobená v Japonsku je dobré kvality, ale cena je příliš vysoká na to, aby byla konkurenceschopná. Japonská vláda již 50 let udržuje politiku omezování množství zemědělské půdy dostupné pro produkci rýže, aby takto uměle zvyšovala cenu. V zájmu udržení nízké produkce rýže bylo vědcům v národních a prefekturních institucích přísně zakázáno šlechtit nové odrůdy, aby se zvyšovala úroda. Dnes je výnos japonské rýže na hektar o 40 % nižší než v Kalifornii. Překonala ji také Čína, jejíž hektarový výnos byl před 50 lety pouze poloviční v porovnání s Japonskem. Náklady by mohly být sníženy o 30 % přijetím vysoce výnosných odrůd podobných těm, které se používají v Kalifornii. Finanční dotace vyplácené zemědělcům za účelem udržení nízké produkce činí 300–400 miliard ¥ ročně. Nelze zvýšit vývoz, zatímco cena tuzemské pěstované rýže zůstává vysoká. Jinými slovy, pokud chce Japonsko zvýšit vývoz, musí zvýšit produkci. Vláda přesto pokračuje v politice bránící zvýšení produkce.

Vysoká cena rýže byla také katalyzátorem rozvoje systému zemědělské spolupráce. Udržováním ceny rýže nad tržní cenou pomohla zemědělským družstvům udržet velký počet malých zemědělců na pracujících částečný úvazek i starších zemědělců. Tito zemědělci uložili své výdělky do zemědělských družstev. Objem finančních prostředků nashromážděných zemědělskými družstvy přesáhl 100 bilionů ¥, což pomohlo založit druhou největší japonskou banku JA Bank. Pokud by se cena rýže snížila, politicky mocná družstva budou mít nižší zisky. V případě, že chce Japonsko zvýšit vývoz, musí jít proti mocné zemědělské lobby a přepracovat národní zemědělskou politiku. Otázkou je, zda je vláda premiéra Suga toto připravena udělat.

Zpracovala: Irena Leopoldová, zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu, irena_leopoldova@mzv.cz