Velký propad spotřeby piva v restauracích a kavárnách byl částečně nahrazen růstem prodeje piva v maloobchodě. Nejvíce však byly postiženy minipivovary, kterým prodej poklesl až o 90 %. Největší problém vznikl v Srbsku pro pivní průmysl v březnu na počátku pandemie, kdy byly uzavřené hranice a tím byla narušena logistika dovozu surovin, dovozu piva ale i jeho vývozu. Srbsko v poslední době zaznamenávalo stabilní růst výroby piva až na množství cca. 5,5 miliónů hektolitrů piva za loňský rok. Jak uvedl výkonný ředitel Sdružení pivovarů Srbska, které zastupuje tři největší pivovary v Srbsku (Carlsberg, Heineken a Apatinský pivovar) s celkovým podílem na trhu 94 %. Srbsko je pivařská země a pivní průmysl generuje 3,5 procenta celkových příjmů srbského státního rozpočtu. Srbsko se také stalo podle údajů EUROSTATU druhým největším dovozcem piva do EU hned za Mexikem a předstihlo tak i v pořadí třetí USA. Zotavení pivního trhu v Srbsku bude záviset na restauracích, hotelech a kavárnách, které mají běžně podíl na spotřebě piva kolem 30 % (nyní asi 5 %). Sdružení pivovarů Srbska proto předložilo návrh na několik opatření, která by měly pomoci, aby restaurace, kavárny a hotely přežily současnou krizi. Jedno z opatření je snížení DPH na 10 %. Jako příklad uvedl i praxi některých evropských zemí, mimo jiné i České republiky. Další z opatření by mělo být, zachování současné výše spotřební daně a kompenzace části nájemného restauračním objektům. I pokud by byla tato mimořádná opatření ze strany vlády přijata, tak se zotavení pivního průmyslu neočekává dříve než v roce 2022, uvedl srbský deník Danas. Pandemie onemocnění COVID-19 ovlivnila i český export piva do Srbska, který za první tři čtvrtletí roku 2020 poklesl v meziročním srovnání o cca 12 %, tedy necelých 7 mil. Kč.

Problémy v chovu ryb

Podle portálu „e-Kapija“ je v Srbsku aktuálně velmi špatná situace v rybářství, kdy se řady rybníků hospodařících především ve velkých systémech vyřazují z provozu. Jak uvedl ředitel rybářství Kapetanski rit u Kanjiže na severu Srbska, v uplynulých letech bylo vyřazeno v Srbsku z hospodářské činnosti asi 3 500 hektarů rybníků. V letošním roce má produkce ryb v Srbsku dodatečné problémy způsobené pandemií virové nákazy COVID-19, kdy došlo k snížení počtu svateb, oslav a lidé se celkově méně stýkají. Odhaduje se, že pokud bude nižší prodej ryb i v listopadu a prosinci, tak by propad spotřeby domácích sladkovodních ryb mohl být i kolem 50 % čímž vznikne přebytek cca. 2 500 – 3 000 tun ryb z domácího chovu. Již dnes rybářství Kapetanski rit z výlovu vrací do rybníků 60 % úlovku a jen 40 % dává na trh. Jak uvedl hlavní technolog rybářství, tyto ryby ve svém přebytku budou zabírat místo pro další mladší generaci a hrozí, že v příštím roce zůstaneme bez ryb ze sádek, protože produkce ryb probíhá ve 2-3 letých cyklech. Rybářství Kapetanski rit hospodaří na 1 150 hektarech a z letošního výlovu očekává cca. 1 750 tun ryb. Celkově je v Srbsku o něco méně než 7 000 ha rybníků s roční produkcí cca. 6 000 tun ryb. Před šesti lety dosahovala produkce ryb v Srbsku až 12 000 tun ročně. Svůj vliv na snížení domácí produkce má také dovoz z okolních zemí jako je Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko, které čerpají pro svá rybářství různé podpory jak z evropských tak i národních fondů. Aktuální cena kapra v Srbsku je při velkoobchodním prodeji cca. 300 dinárů za kilogram, v maloobchodě pak 400 dinárů za kilogram. Velkoobchodní cena 300 dinárů za kilogram může zajistit rentabilitu výroby, ale očekává se tlak na pokles cen. Proto srbští rybáři požádali Ministerstvo zemědělství, aby domácímu chovu ryb v této tíživé situaci pomohlo. Ryby do Srbska vyváží tradičně i Česká republika (jedná se téměř výhradně o kapra) a to zejména v prosinci před lednovými pravoslavnými vánoci, kdy i zde spotřeba ryb výrazně stoupá. V loňském roce dosáhl vývoz hodnoty 17 mil. Kč, za první tři čtvrtletí roku 2020 však meziročně poklesl o 57 %. I když období, kdy se vývozu ryb do Srbska nejlépe daří, nás v letošním roce teprve čeká, lze předpokládat, že i v celoročním srovnání dojde za rok 2020 k meziročnímu poklesu exportu ryb.

Zpracoval: Vladimír Váňa, zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bělehradě, E-mail: vladimir_vana@mzv.cz