Registrované odrůdy rostlin jsou v Japonsku chráněny, ale aby držitelé práv získali ochranu v zahraničí, museli by registrovat patenty v každé příslušné zemi. Revize umožňuje držitelům práv určit, do kterých zemí lze jejich semena exportovat. Vláda by pravděpodobně blokovala vývoz do zemí bez označení.

Nový dokumentární film s názvem „Tane wa Dare no Mono“ (Komu patří osivo?) však ukazuje jak je situace komplikovaná a revize zákona to může ještě zhoršit. Každá prefektura má vlastní zemědělské výzkumné středisko, které vyvíjí odrůdy plodin zaměřené na místní půdní a klimatické podmínky. Tato zařízení fungují po celá desetiletí a jsou úspěšná. Asi 90 % semen, která vyvíjejí, produkuje životaschopné plodiny.

Výzkumná střediska byla zřízena zákonem o hlavních plodinách z roku 1952, jako prostředek k udržení kvality pěti základních výrobků - rýže, sóji, pšenice, ječmene a ovsa - aby byla zaručena potravinová soběstačnost. Vláda však zákon v roce 2018 zrušila, aby prosadila nový zákon určený k „posílení a podpoře konkurenceschopnosti zemědělství“, jehož účelem je sdílet informace o osivu a know-how vyvinuté veřejnými subjekty, jako jsou výzkumná centra, se soukromým sektorem. Nový zákon byl původně formulován jako součást přípravy dohody TPP, aby uklidnil Spojené státy, které požadovaly lepší přístup k japonskému zemědělství. Ačkoli administrativa prezidenta Donalda Trumpa TPP pohřbila, vláda Šinzó Abeho pokračovala a zrušila zákon o hlavních plodinách.

Zemědělci nyní žijí v obavách, protože tradičně si mohli osiva sami vyrábět. Nakoupili semena vyvinutá výzkumnými středisky prostřednictvím jejich místních družstev, a pak si vyprodukovali nová semena z následujících generací výsledné plodiny. S novým zákonem a čekající revizí se tato praxe může stát nezákonnou.

Podle dokumentárního filmu nejméně 21 prefektur přijalo zákony na ochranu svého osiva a vyzývá centrální vládu, aby obnovila zákon o hlavních plodinách. Ačkoliv má navrhovaná revize chránit japonské odrůdy tím, že brání vývozu osiv do zahraničí, zabránila by také domácím farmářům ve výrobě jejich vlastních semen z registrovaných plodin. Nadnárodní společnosti jako Bayer, která v roce 2018 získala mezinárodní agrochemickou společnost Monsanto, již uzavřely partnerství s místními společnostmi připravenými prodávat registrované osivo japonským farmářům. Zemědělské družstvo JA, který spravuje zemědělskou politiku na místní úrovni, se ekonomicky neshoduje s obřími osivovými společnostmi, jako je Syngenta. V dokumentu pěstitel jahod v Ibaraki říká, že každý rok ho bude stát nákup sazenic dalších 10 milionů ¥ .

Bývalý ministr zemědělství Masahiko Yamada nazývá revizi zákona za zbytečnou, protože je vynucována pouze doma. Prakticky to nemůže zabránit tomu, aby semena byla vyvezena do zámoří. Pokud chce Ministerstvo zemědělství skutečně chránit místní odrůdy, mělo by je zaregistrovat v zahraničí. Když se Yamada zeptá pěstitele rýže na Hokkaidu, zda s místními farmáři diskutoval o revizi zákona, muž odpoví, že o zrušení zákona o hlavních plodinách se dozvěděl až poté, co byl zrušen. Populární japonská herečka Ko Shibasaki, která ve svém Tweetu na problematiku osiv upozornila, nyní uvedla, že revize sice nejvíc bolí farmáře, ale dotkne se všech Japonců, protože omezení produkce osiv by mohlo znamenat podstatné zvýšení cen potravin.

Po potvrzení ptačí chřipky v Japonsku se utratí 330 000 kuřat

Místní úřady v západním Japonsku začaly koncem minulého týdne utrácet první z 330 tis. kuřat poté, co bylo na drůbeží farmě v prefektuře Kagawa potvrzeno vypuknutí vysoce patogenní ptačí chřipky. Naposledy byl potvrzen výskyt této nemoci před třemi lety.
Farmy v okruhu 10 km mají zakázán transport ptáků a vajec. Infikovaná farma ve středu oznámila, že během čtyř dnů zemřelo celkem 3 800 kuřat.

Zpracovala: Irena Leopoldová, zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu, Mob ČR: +420 773 743 880, irena_leopoldova@mzv.cz