„Země, ve kterých agrární diplomati působí nebo tam působit začnou, mají exportní potenciál pro české výrobky. Například od amerického trhu si slibujeme posílení odbytu u piva, chmele, cukrovinek, ale i bioproduktů, zdravé výživy nebo košer potravin. Libanon má potenciál pro výrazný nárůst vývozu mléčných produktů. Vyslání zemědělských diplomatů do vybraných mimounijních států je součástí proexportních aktivit našeho Ministerstva,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

V rámci svých působení na zastupitelských úřadech ČR ve vybraných zemích se agrární diplomati věnují především zemědělství a potravinářství, a to produkci i oblasti výrobních a zpracovatelských technologií. Na zásadním významu nabývá toto opatření v současné době, kdy se s ohledem na dopad ruských sankcí na obchod se zemědělskými a potravinářskými produkty hledají nové exportní trhy.

Japonsko je země s nízkou potravinovou soběstačností, a proto je jedním z největších dovozců potravin na světě. Má stabilní ekonomiku a je vhodným odrazovým můstkem pro další exporty do Asie. To samé na Blízkém východě platí pro Libanon, kam je možné vyvážet minerální vody, potravinové přípravky, pekařské zboží, cukrovinky, ale i zemědělské a potravinářské technologie. Na trhu USA se mohou uplatnit například bioprodukty, zdravá výživa, ovocné destiláty a košer produkce. V posledních třech letech tam výrazně roste počet minipivovarů, takže je zájem o komodity a technologie pro výrobu piva.

Ministr Marian Jurečka chce export podporovat i zřízením dalších vyslanců. Ti by však měli spíše status obchodního zástupce. „V Kazachstánu a Gruzii už máme vytipované lidi a řešíme s nimi smlouvu,“ uvedl ministr Jurečka.

Formálně jsou zemědělští diplomaté podřízeni Ministerstvu zahraničních věcí, respektive velvyslanci ČR v dané zemi. Metodicky však budou vázáni na Ministerstvo zemědělství. Odhadované finanční náklady jsou zhruba 3,5 milionu korun ročně na jednu pozici.

 

Markéta Ježková
tisková mluvčí Ministerstva zemědělství