Vývoj stavů prasat v Evropské Unii ukazuje, ţe Česká republika patří mezi největší poraţené. V průběhu posledních šesti let (od roku 2004) ztratila z celkových stavů více neţ 1 mil. prasat. To představuje pokles o 37%, coţ staví ČR na druhou pozici za Slovensko které tomuto nelichotivému ţebříčku vládne s propadem o 40%. V absolutních hodnotách je ještě hlouběji Polsko, které sníţilo za stejnou dobu stavy prasat o 2,6 mil. kusů. Vzhledem k velikosti populace to však představuje "jen" 15% podíl. I ostatní země východního bloku si vedly velmi podobně: Slovinsko -26%, Bulharsko -30%, Maďarsko -22%, Litva, Lotyšsko a Malta okolo -15%. Naopak v západní Evropě stavy ve většině případů zůstávali poměrně stabilní se změnou maximálně několika procent. Výjimku v tomto směru tvoří Dánsko, které ztratilo více neţ milion prasat. To vzhledem k velikosti Dánské populace představuje 8%. Další propady zaznamenaly Velká Británie (-8%), Finsko (-7%) a především Švédsko (-21%). Naopak jasným vítězem v celoevropském měřítku se stalo Nizozemí, kde od roku 2004 vzrostly stavy o necelý milion kusů (10%).

Křiklavě bipolární rozdělení chovu prasat jednoznačně dokumentuje i statistika, podle které v zemích EU 15 stoupl stav prasat od roku 2004 o necelá 4% zatímco nové země ve stejném období ztratily 54%(!!!) stavů.