Antimikrobika jsou v chovech hospodářských zvířat používána především z toho důvodu, že je nutné

v systému intenzivního chovu zvířat udržet dobrý zdravotní stav a užitkovost.

Antibiotika přináší řadu potenciálních rizik, nicméně i řadu pozitiv, například minimalizaci četnosti výskytu infekčních onemocnění zvířat a jejich ekonomických dopadů.

Celý systém musí směřovat k tomu, aby antimikrobika byla používána s plnou odpovědností a pouze

v odůvodněných případech.
Legislativou Evropské unie je použití antibiotik jako růstových stimulátorů zakázáno od roku 2006. Potenciální rizika pro zdraví lidí plynou jak z možného „přenosu rezistencí“ mezi jednotlivými mikroorganismy, tak z případných reziduí (zbytků) antimikrobik v potravinách živočišného původu.

Tato rizika sleduje státní veterinární dozor. Na základě jeho výsledků a na základě výsledků monitoringu cizorodých látek lze uvést, že v potravinách živočišného původu v ČR nezjišťujeme rezidua antibiotik

v nadlimitních hodnotách. V mimořádných případech, kdy dojde ke zjištění nadlimitních množství reziduí, jsou okamžitě přijímána opatření k zamezení uvádění těchto potravin do oběhu v souladu s k nařízením Komise (EU) č. 37/2010.
Zbytky léčiv nesmějí přesáhnout tzv. maximální limit reziduí, což je maximální přípustná koncentrace

v potravinách živočišného původu a je nastavena tak, aby nevyvolala nežádoucí účinky na lidské zdraví

po celý život. Na přípravě a stanovení těchto limitů se podílejí také odborní pracovníci Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (ÚSKVBL).
Sledování reziduí a kontaminantů probíhá podle tzv. Národního plánu monitoringu cizorodých látek.

Na jeho základě se provádějí kontroly po celém území ČR a jsou postupně mapovány všechny chovy

a všichni zpracovatelé surovin živočišného původu a také někteří prodejci. Tento postup je zárukou, že podstupovat riziko a používat antibiotika v rozporu s předpisy se nikomu opravdu nevyplatí, neboť v případě nedodržení pravidel následují tvrdé sankce a vyloučení potraviny z oběhu.
V rámci plánu monitoringu cizorodých látek se vyšetřují všechny komodity, tj. drůbeží maso, vepřové maso, hovězí maso, skopové maso, ryby, med, ale i produkty, mléko, sýry, samozřejmě i vejce na celou škálu reziduí veterinárních léčiv, pesticidů a kontaminantů.
Jen pro ilustraci lze uvést výsledky za poslední dva roky. Odebráno a vyšetřeno v akreditovaných laboratořích:
rok 2010: drůbeží maso (kuřecí brojleři, vynesené nosnice, krůty a vodní drůbež) - odebráno na rezidua antibiotik celkem 353 vzorků a nezjištěn žádný nevyhovující výsledek; vejce - odebráno na rezidua antibiotik celkem 114 vzorků a nezjištěn žádný nevyhovující výsledek.
rok 2011: drůbeží maso (kuřecí brojleři, vynesené nosnice, krůty a vodní drůbež) - odebráno celkem 304 vzorků (zjištěn jeden nevyhovující nález reziduí zakázaného léčiva); vejce - odebráno celkem 92 vzorků a nebyl zjištěn žádný nevyhovující výsledek.
Všechny detailní výsledky lze nalézt na stránkách Státní veterinární správy www.svscr.cz v oddíle publikace SVS.
Státní veterinární správa kontroluje jak chovatele, tak soukromé veterinární lékaře, a to z hlediska vedení evidence a dodržování ochranných lhůt. Tyto kontroly se uskutečňují na dvou úrovních, první přímo v chovech a druhá probíhá na jatkách při kontrole jatečných těl a posléze i produktů na obsah reziduí cizorodých látek. Pokud jsou zjištěna nadlimitní množství reziduí, tak se jatečná těla i produkty musejí neškodně odstranit. Jako doložení funkčnosti státního veterinárního dozoru lze uvést, že v rámci cíleného vyšetřování cizorodých látek a antimikrobik v tkáních hospodářských zvířat a v surovinách živočišného původu bylo například v letech 2010 a 2011 pozitivních nálezů 0, 68 % (tj. 18 vzorků ze zhruba 3 000 vyšetření). Z porovnání s výsledky z řady evropských zemí jsme i v tomto parametru jednou z nejbezpečnějších zemí EU.

Zdroj: SVS ČR, www.svscr.cz