Ač jsou menšina, mají své svátky – na 1. října připadá Mezinárodní den vegetariánství, o měsíc později se slaví Mezinárodní den veganství.

Všeobecně se tvrdí, že pojem vegetariánství má svůj původ v anglickém výrazu pro zeleninu, tedy ve slově vegetable. Anglická organizace, která vegetariány sdružuje více jak sto let, ovšem odvozuje název z latiny, v níž vegetus znamenal „plný života“.

Bez vajec a sýrů?

Je vegetariánství zdravou výživou, anebo v sobě skrývá i nějaká rizika? „Nejjednodušší zdravou výživou je, pokud si člověk dopřává všeho, ovšem s mírou – to je nejsprávnější. Ale po pravdě řečeno nevidím jediný důvod, proč bych měl jako odborník na výživu bojovat proti vegetariánství,“ říká profesor Rudolf Poledne.

Okamžitě ovšem upřesňuje: „Rizika se neskrývají ve skutečném vegetariánství. Pokud vegetariáni nejedí maso, ale konzumují vajíčka, mléčné výrobky a sýry, tak není žádný důvod obávat se nějaké avitaminózy anebo nedostatku základních živin. Čili v naprostém pořádku jsou lakto-ovo vegetariáni.“

Skeptičtější názory ovšem argumentují, že maso je například zdrojem pro organismus nezbytného vitaminu B 12 a že problémem při vegetariánském stravování se může stát třeba nedostatek železa – pokud se totiž získává konzumací zeleniny, o něco hůře se vstřebává. „Na druhé straně vegetariáni jedí zeleninu v daleko větším množství a vitamin B 12 mohou získat z kvasnic stejně dobře jako z masa,“ vysvětluje profesor Rudolf Poledne, předseda Fóra zdravé výživy.

Stále ale hovoří o vegetariánech, kteří se nevzdali vajíček a mléčných výrobků. Na adresu veganů, kteří se zřekli jak masa, ryb, tak i veškerých živočišných potravin, pak konstatuje: „Pokud dieta neobsahuje živočišné proteiny, tedy alespoň vaječné, tak je nedostatečná. Při extrémní péči o jídelníček se dá upravit tak, aby byla nedostatečná jen trochu anebo částečně.“

Buchty a colu ne!

Zbyněk Luňáček, praktický lékař pro dospělé, se stal vegetariánem již za studií lékařské fakulty. Z etických důvodů – nechce, aby se kvůli jídlu zabíjela zvířata. Vlivem vegetariánství na lidské zdraví se zabývá už řadu let, v současnosti působí v odborném zázemí České společnosti pro výživu a vegetariánství a spolupracuje i s vědeckou skupinou Mezinárodní vegetariánské unie.

„Vegetariánská strava je rozhodně zdravější než ta, kterou konzumuje běžná populace. Jídelníček, který obsahuje maso, je problémový – je v něm příliš cholesterolu, nasycených tuků, málo vlákniny, vitaminů, postrádá některé minerály,“ vypočítává lékař Luňáček, který je lakto-vegetariánem. Ptám se, zda mu například nescházejí zdravé omega 3 kyseliny, když se obejde nejen bez masa, ale i bez ryb.

„Co se týče omega 3 kyselin, tak ty jsou v lidské stravě velmi důležité a vegetariáni je přijímají z rostlinných zdrojů – například z lněného semínka, lněného oleje, kvalitního řepkového oleje a z ořechů,“ vysvětluje Zbyněk Luňáček, který je přesvědčený, že krok k vegetariánství je vždy krokem k něčemu lepšímu.

Upozorňuje ale, že vegetariánství je definováno tím, co člověk nejí. „Ale to, zda je strava zdravá, je naopak definováno tím, co člověk jí. Pokud je někdo vegetarián a pojídá buchty, tatranky a pije coca colu, tak to samozřejmě zdravé není,“ říká.

Co děti?

Pokud se rodičům vegetariánům narodí dítě, je dobré tak, jak roste, poskytnout mu i možnost ochutnat také kousek ryby a masa? „Když děti jako vegetariáni vyrůstají, doma maso nevidí. Když spatří u babičky řízek, pravděpodobně jim zachutná. Vše záleží na tom, do jaké míry jsou rodiče vegetariáni rozumní,“ myslí si profesor Rudolf Poledne.

Vegeterián Zbyněk Luňáček jeho slova v podstatě potvrzuje: „My to doma máme tak, že děti nevidí maso ani v ledničce, ani na talíři, takže vegetariány jsou. Jestli něco zkusí venku, tak to je jejich věc, tomu nijak nezabráníme a až se to stane, tak z toho žádnou tragédii dělat nebudeme. No a až budou dospělí, rozhodnou se samy.“

Ještě mě zajímá, zda je rodina Luňáčkových díky zvolené stravě zdravá jako buk. Dostávám odpověď, že ani ji občas nemine chřipka. Ale na potenciální vznik civilizačních chorob si nezakládá.

Delší život

„Populační studie ukazují, že pokud člověk jí dobře složenou stravu, hýbe se, nekouří, tak je jeho prognóza života o deset let delší,“ konstatuje Zbyněk Luňáček. Faktem je, že lidé, kteří se ve stravovacích návycích nevyhnuli hříchům, s přibývajícím věkem, když je začnou trápit vysoký tlak, bolesti kloubů či trávicího ústrojí, nakonec stejně svůj jídelníček částečně, nebo dokonce radikálně změní.

Komu pomáhá

V této souvislosti je zajímavé, k čemu došla studie, kterou provedlo Centrum diabetologie při Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze – ukázala totiž, že lidem s cukrovkou druhého typu více než diabetická strava může pomoci právě strava vegetariánská.

„V každém případě jíst přehnané množství tučného masa, sýrů a másla není zdravé, o tom není pochyb,“ říká profesor Rudolf Poledne.

Není třeba se hned proměnit v ryzí vegetariány, stačí vsadit na střední cestu – tedy na jídelníček s kupou zeleniny, luštěnin, oříšků, ovoce a také na talíře, kde bude častějším hostem ryba, a červené maso jen sváteční vzácností. Ostatně léta a léta se podobně stravovali naši předkové…

KDO JE KDO

Lidem, kteří nejedí žádné maso a z jídelníčků vyloučili také ryby, ale nebrání se konzumaci vajec, mléka i mléčných výrobků, se říká LAKTO-OVO VEGETARIÁNI.

Ti, kdož nejedí ani maso, ani ryby, ani vejce a z živočišných potravin konzumují výhradně mléko a produkty z něj, jsou označováni jako LAKTO VEGETARIÁNI.

Nejpřísnějšími vegetariány jsou VEGANI – z jídelníčku totiž vyřadili jak všechny druhy masa a ryb, tak i vajíčka, mléko a mléčné výrobky. Pokrmy si sestavují výhradně z obilovin, luštěnin, ovoce, zeleniny a ořechů.

Masa, ryb, vajec, mléka i produktů z něj, navíc i luštěnin a obilovin, se vzdali FRUTARIÁNI, kteří se živí čerstvým i sušeným ovocem, ořechy, medem a používají i olivový olej.

Zejména zelenině, navíc především čerstvé, maximálně upravené při nízké teplotě, při níž se neničí enzymy rostlin, se upsali VITARIÁNI.

Maso nikoli, ryby ovšem ano, stejně jako mléko, mléčné výrobky a vejce se nacházejí na talířích PESCO-VEGETARIÁNŮ.

SEMI-VEGETARIÁNI (označováni rovněž jako demi-vegetariáni, případně polovegetariáni) se vzdali veškerého červeného masa (čili hovězího, skopového, vepřového, zvěřiny), nebrání se ovšem rybám, případně masu kuřecímu, vejcím, mléku a produktům z něj.

Co nahradí maso

Zjednodušeně řečeno:

bílkoviny z rostlinných zdrojů. Zdrojem těchto bílkovin jsou například sójové boby, celozrnné výrobky a vejce. Nezbytné je ovšem dbát i na dostatečný přísun minerálních látek a vitaminů.

Vitamin B 12 obsahují potraviny živočišného původu. Vedle masa ho tělu dodají také mléčné výrobky a vejce. Vegani, kteří je nekonzumují, musí do jídelníčku zařadit dostatek kvasnic či sóji.

Zdrojem železa jsou pro vegetariány mimo jiné listová zelenina, třeba kapusta, rovněž brokolice, také rajčata, mrkev, hrášek, kukuřice, luštěniny, obiloviny, tofu. Vegetariáni by měli mít na paměti, že potraviny bohaté na železo se vstřebávají rychleji, pokud je doprovází konzumace potravin obsahujících vitamin C.

Dostatek zinku zajišťuje konzumace luštěnin, hnědé rýže, sýru, mrkve, vaječného žloutku, dýňových semínek, také korýšů a měkkýšů.

Vápník zajistí organismu jak mléčné výrobky, tak třeba i brambory či kukuřice.

JITKA STUCHLÍKOVÁ