Jsme chovatelé stáda mléčného skotu a podobnou situaci jsme si již na vlastní kůži i peněžence vyzkoušeli s automatem na prodej čerstvého mléka, kdy aféra rovněž založená na nepodložených údajích (kterou ochotně rozvířili výrobci obalů na mléko, rovněž z ušlechtilých obav o zdraví spotřebitelů) automaty téměř zlikvidovala. Naše farma automat provozuje i nadále, bohužel pouze s třetinovým prodejem oproti prvním 6 měsícům provozu před spuštěním kampaně. Domácí porážkou na jatkách řešíme za zbytečné a nemalé náklady zajištění kvalitního hovězího a telecího masa na vlastní stůl.

Proč jsou obavy z povolení domácích porážek neopodstatněné:

1. Domácí porážky nemohou a nebudou probíhat živelně a nekontrolovaně – povolení je podmíněno souhlasem KVS a chovatel musí zajistit dodržování předpisů nakládání se zvířaty i s vedlejšími živočišnými produkty

2. Každou porážku musí chovatel 7 dnů předem ohlásit a KVS může požadavky dané zákonem kontrolovat.

3. Nejdůležitější zárukou pro ochranu zvířat je vztah chovatele ke zvířeti, o které se

dlouhodobě stará, má k němu osobní vztah a proto i k jeho porážce přistupuje co nejšetrněji. Právě anonymita velkých provozů je největším nebezpečím pro nedodržování zákonného způsobu zacházení se zvířaty a ani státní dozor není v těchto provozech dostatečnou zárukou dodržování zákona.

4. Chovatel zná zdravotní stav svých zvířat a rozhodně nebude dobrovolně konzumovat maso  ze zvířat nemocných.

5. K obavám z bujení nelegálního obchodu s masem se nebudu vyjadřovat. Jen se mi právě vybavilo rčení “Zloděj křičí chyťte zloděje“.

Za vlády současného ministra Ivana Fuksy jsme se konečně dočkali snahy o používání selského rozumu v zemědělské legislativě. Doufám, že naši poslanci při schvalování novely veterinárního zákona tyto snahy zbytečně nezmaří a vyjdou vstříc zájmům slušných chovatelů.

Ing. Květa Mošnová, předsedkyně ASZ Pelhřimov     
Zdroj: ASZ