Jak upozornil hlavní hygienik Michael Vít, je zvlášť nutné u syrové zeleniny zachovávat přísná hygienická opatření a mýt před konzumací jak okurky, tak rajčata a salát. Jinak je známé, že se tyto bakterie ničí už při 70 stupních Celsia, což u okurek a salátu nepřipadá v úvahu, protože po převaření nejsou poživatelné jako salát.

Čeští producenti okurek se nechtějí sice vyjadřovat k tomu, jak mohlo dojít ke kontaminaci na španělských polích, říkají ale jediné. U nás se už více než 50 let nepřihnojují pole se zeleninou ředěnou močůvkou, kde se výskyt Escherichia coli dá očekávat. “Pamatuji se ještě z dětství, jak otec zahradník během vegetace takto okurky přihnojoval, to se nejen už desítky let nesmí, ale ani se to nedělá,“ uvedl Jaroslav Zeman, předseda Zelinářské unie ČR. Nemůže ale tak zvaně sahat do svědomí farmářům na jihu Evropy, kde se tato zelenina pěstuje ve velkém a na mnoha polích dokonce v ekologickém režimu, bez užití průmyslových hnojiv a herbicidů. „Pokud chce farmář pěstovat bio produkty, měl by pole vyhnojit na podzim po sklizni a zapravit organická hnojiva do půdy. Ta se pak během zimy rozloží a výživa příští úrody zeleniny je v pořádku. Jestli se to takto ale ve zmíněných zemích jižní Evropy dodržuje a jsou tam skutečně přísné kontroly eko zemědělců jako u nás, nemohu potvrdit“ dodal Zeman. Zároveň uvedl, že v České republice je již více než 60% ploch zeleniny pěstované integrovaným systémem, což znamená dodržování zásad správné výživy a ochrany rostlin se vším všudy včetně kontrol. Pěstitelé dodržují nejenom povolené dávky hnojiv a pesticidů, ale dbají i na dodržování ochranných lhůt, to vše s cílem zabránit jakýmkoliv reziduím v pěstované zelenině“, řekl Zeman. To tak zcela a stoprocentně neplatilo například v Polsku, kde jsou normy o něco benevolentnější a zřejmě to nemusí tak stoprocentně platit i na zelinářských plochách v produkčních oblastech jižní Evropy.“ Je ale na jejich dozorových orgánech,aby jasně deklarovaly příčinu a zdroj nákazy, my těžko viníka můžeme chytit za ruku,“ dodává Zeman.

Zatím ale nejsme a ani do budoucna nebudeme v produkci zeleniny soběstační. Naši zelináři v roce 2002 vypěstovali na 25 tisíc tun okurek nakladaček a vloni to bylo už jen 14 tisíc tun. Řada firem se vybavuje potřebnou nejmodernější technikou a tak dochází k renesanci těchto pěstebních činností a okurky nakladačky tak rozšíří skladbu pěstovaných druhů. Okurky salátové, které se pěstují nejvíc na polích, ale také ve sklenících a fóliovnících se za posledních deset let v ČR vypěstovalo zhruba 10 tisíc tun ročně. Českých salátových okurek sní každý občan ČR v přepočtu jeden kilogram na osobu. Celkem sníme okurek salátových 7 kilogramů ročně. To prozrazuje jediné, jeden díl je z domácí produkce, šest dílů z dovozu. Nejen u okurek ale i u ostatních druhů zeleniny je třeba dodržovat zásady hygienického minima jako loupání a pečlivé omývání pitnou vodou.

Eugenie Línková