Limit obsahu zbytků léčiv v mase určeného pro lidskou spotřebu je u sulfadiazinu 100 mikrogramů na kilogram a v tomto případě belgického vepřového chlazeného a vepřového chlazeného s kostí byl limit překročen více než dvakrát – 279 mikrogramů na kilogram. Toto množství samozřejmě přímo člověka po jednorázové konzumaci nikterak neohrozí, ale je to opět další kapka, která může přispívat k „posílení odolnosti“ mikroorganismů proti antibiotikům. Proto jsou stanovené limity pro rezidua a proto se také léčiva musí vysadit určitou dobu před porážkou hospodářských zvířat a proto se také obsah těchto reziduí monitoruje.

Podle Milana Maleny, šéfa Státní veterinární správy je na belgickém případě však patrné, že varování systémem RASFF, aby bylo opravdu účinné, nesmí zaznamenat prodlevu, která v tomto případě byla 10 dní.

Ivan Fuksa, ministr zemědělství ČR konstatuje: „Veterinární léčiva musejí být bezpečná nejen pro zvířata, ale v dalším kroku i pro konzumenty živočišných produktů. Dávkování veterinárních léčiv a jejich správné použití je tedy pod přísnou kontrolou. Případné pozůstatky v potravinách představují potenciální zdravotní riziko a kontrolovat průniky veterinárních léčiv a jejich pozůstatků do potravinového řetězce je tedy nezbytné. Celoevropský systém rychlého varování RASFF a zejména naše veterinární kontroly opět prokázaly, že jsou nastaveny dobře a svou prací chrání spotřebitele i na jednotném unijním trhu bez hranic a s velkou frekvencí denně převážených zvířat i potravin.“