Vypadá jako každé jiné máslo, přitom je vyrobené z mrazírenských zásob. "Stáří" maskuje přídavkem aromatických látek. Není divu, že je levnější než ostatní. 　

Máslo dovezené ze zahraničí je levnější než máslo z českých mlékáren, přestože se ve své zemi původu prodává dvakrát dráž než máslo v Česku. Že to není možné?
Existuje způsob, jak to zařídit: nakoupit levně máslo z mrazírenských skladů, rozmrazit, přehnětat, přidat aromatické látky, které překryjí chuť starého tuku, zabalit do nových obalů a poslat do obchodních řetězců v České republice. Obchodníci po něm ochotně sáhnou – mohou zákazníkům nabídnout kostku másla o dvě tři koruny levněji než to nejlacinější máslo na trhu.

O čem je řeč? O čtvrtkilových kostkách másla v nenápadném stříbrném obale s pasoucí se kravičkou a nápisem Máslo, které již několik měsíců nabízejí některé řetězce. Výrobce uveden není, jen dovozce, kterým je společnost A7B Bohemia. Registrační značka patří belgické firmě Société fermiere Rochefort z Arden. Odtud tedy levné máslo pochází.
Kostka másla z této mlékárny se přitom prodává v Belgii v cenách od 1,60 do 2,50 eura. V Česku však stojí 28 korun, někdy i méně. Dost důvodů pro to, aby nás zajímalo, co se pod malovanou kravičkou skrývá.

Na počátku pátrání po původu tohoto másla bylo podezření, že se možná jedná o máslo s přídavkem margarínu (to se neprokázalo). Na jeho konci jsme našli řadu důkazů, že jde o staré přepracované máslo. Prokázaly to analýzy, které provedli odborníci na pražské Vysoké škole chemicko-technologické, na nichž se finančně podílela i redakce MF DNES.

Kdo se s belgickým máslem setká poprvé, nejspíš ho zaujme, že je měkčí než ta ostatní. A také si možná všimne, že má netypické máslové aroma a někdy i vady v chuti.
Vysvětlení? Je to stolní máslo, někdejší "dvojka" ze skladových zásob a není tak kvalitní jako máslo čerstvé (viz Fakta v přiložené grafice). Nutno říct, že dovozce tím žádný předpis neporušuje, protože evropská legislativa – nadřazená české – pojem stolní máslo nezná. Zákazník se však nedozví, že kupuje máslo nižší kvality.

Potvrdila to řada analýz, do nichž bylo zahrnuto několik vzorků másla. Kromě zmíněného belgického z českých obchodů ještě dvě další másla stejného výrobce, koupená přímo v Belgii, německé máslo ze zakysané smetany, které se vyrábí odlišně než máslo ze sladké smetany běžné v Česku. A jako představitel klasického českého výrobku máslo Tatra.

První důkaz, že máslo leželo nějakou dobu v mrazáku, přineslo takzvané peroxidové číslo. To vypovídá o tom, co se s máslem děje, když žlukne. Právě u belgického másla byl obsah peroxidů vyšší než u všech ostatních.

Hodně napověděly i mastné kyseliny. Složení mléčného tuku je totiž jiné v letním a jiné v zimním období. "U belgického másla, které mělo podle data spotřeby pocházet z období prosinec – leden, však byly naměřené hodnoty rozdílné. Surovina tedy musela pocházet z různých období," vysvětluje vedoucí Ústavu technologie mléka a tuků Vladimír Filip, který analýzy vedl.

Další důkazy přinesly mikrobiologické zkoušky. Pokud by máslo bylo vyrobeno ze zakysané smetany, muselo by mít o několik řádů vyšší celkový počet mikroorganismů, což se neprokázalo. Zato mělo vyšší počty nežádoucích bakterií, které svědčí o tom, že máslo bylo mechanicky přepracováváno.

"To už je řada indicií potvrzujících naše podezření, že jde o máslo ze starých zásob. Další analýzy však přinesly i jeden přímý důkaz, že výrobce nepoužívá technologii másla ze zakysané smetany a dokonce přidává neoznačené látky do potraviny," uvedl Filip. Jsou to tři těkavé aromatické látky – biacetyl, kyselina mléčná a acetoin. Ty se objevují v másle ze zakysané smetany, v másle ze sladké smetany ale být nemohou. Pokud tam ovšem nejsou záměrně přidány. "Výrobce použil těkavé látky do másla jako přídavek chemických látek. V tomto případě nejsou a nemohou být produktem mléčného kvašení, protože máslo bylo vyrobeno ze sladké smetany. Jednoznačně to potvrdil mikrobiologický obraz," vysvětluje profesor Filip.

Kostka másla na belgickém trhu stojí dvakrát víc, než je cena másla v České republice. "Jak je možné, že je máslo této firmy v Česku, navíc zatíženo dopravními náklady, tak levné, že se dostává hluboko pod české ceny," ptá se Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského. A nabízí i možné vysvětlení: Může jít o máslo z intervenčních nebo soukromých zásob přebytků, jejichž skladování Evropská unie dotuje.

"Za uskladnění tuny másla dostane obchodník 18,31 eura a za každý den skladování ještě 0,34 eura. A skladovat může až 210 dní. Když obchodník máslo po vyskladnění dobře prodá, tak s ním nemá žádné výdaje, a proto může prodej realizovat