Poradí vám internet

„Poslední dobou máme opravdu hodně dotazů od lidí, kteří se ptají, kde mohou koupit české vepřové. Je to samozřejmě reakce na dioxinovou aféru v Německu,“ vysvětlil pohnutky zemědělců prezident Agrární komory Jan Veleba.

I přes značení země původu si zákazníci nemohou být jisti, zda opravdu kupují české maso, protože podle současných zákonů je na něm označeno pouze místo posledního zpracování. Aktualizovaným seznamem proto chtějí hospodáři svým zákazníkům vyjít vstříc. „Webové stránky mají především zvednout prestiž českého masa. Kdyby se zvedla i jeho spotřeba, byli bychom jedině rádi,“ pochvaluje záměr předseda Zemědělského svazu Vladimír Jirovský.

Databáze bude dostupná na jaře

Šéf Agrární komory počítá, že databáze by měla být k dispozici na jaře. Do té doby do ní budou vkládat aktuální údaje okresní agrární komory, přičemž na projektu by se měla kromě obchodníků podílet také Potravinářská komora.

Stále rostoucí dovoz potravin leží zemědělcům v žaludku již delší dobu. „Oproti roku 2009 a 2010 dovoz neustále roste,“ postěžoval si předseda Zemědělského svazu Jirovský. Kromě nové databáze se proto o přízeň zákazníků chtějí zemědělci ucházet třeba českou státní vlajkou jako oficiálním logem českého původu. Už nyní lze na některých českých potravinách vidět značku Klasa, na jiných zase označení Regionální potravina.

S dalším nápadem přišla podle mluvčí Agrární komory Eugenie Línkové společnost z Vysokého Mýta, která ke svým výrobkům přidává certifikát. Zákazníci by tak měli mít jistotu, že maso a uzeniny pocházejí z českých prasat.

Zájem o domácí potraviny vyvolal zejména skandál s dioxiny v Německu. Zatímco většinu závadných krmných směsí se u našich západních sousedů podařilo dohledat, u vepřového je to jen jedna třetina. V Německu také kvůli kauze klesla spotřeba masa o 8,6 procenta a na německém trhu to vyvolává přetlak nabídky. Němečtí obchodníci se proto budou snažit přebytky vyvézt.

Klikněte pro zvětšení!

„Kdo v takovém množství zajistí veškerou kontrolu?“ táže se ředitel ZZN Pelhřimov Zdeněk Kubiska. Jeho kolega Josef Svoboda doplnil, že veterináři v Německu zkontrolovali 2250 vzorků vepřového masa. Čeští veterináři zatím oznámili 42 zkontrolovaných vzorků, což je podle Svobody v četnosti nesrovnatelné.

Chybí označení země původu

Jasné označení země původu vyžadují i výrobci krmiv. „Měla by být důkladná kontrola všech výrobců krmiv včetně samovýrobců a přehledné značení potravin včetně označení původu zvířat. Jde nám o důvěru spotřebitelů a bezpečnost potravin,“ řekl místopředseda Českomoravského sdružení organizací ZZN Marek Kumprecht.

Šéf Zemědělského svazu Jirovský upřesnil, že v současné době existuje podrobná evidence hovězího masa. Ta ovšem schází u vepřového a drůbežího masa. „Když se někde objeví závadné hovězí maso, lze dohledat, z jaké stáje pochází. U vepřového a drůbežího masa to však dohledat nelze,“ upřesnil.
Čeští zemědělci přitom hájí nezávadnost místní produkce. Vladimír Jirovský například vyloučil, že by se na připravovanou internetovou databázi dostalo zdraví nebezpečné maso.

„Máme několik set veterinářů, kteří jsou u každé porážky. Nepamatuji, že by v tomto někdy zaspali. Veškeré běžné nemoci, jako je například slintavka, byly u nás vymýceny. Na databázi se proto zákazníci budou moci spolehnout. Je to něco, co se dá kontrolovat,“ dodal.

Místopředseda Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu (ZZN) Marek Kumprecht: Dioxinová kauza v Německu může zlikvidovat český trh

Praha – Dioxinová aféra se dotýká i českých výrobců krmiv pro zvířata. Ti totiž volají po důslednějších kontrolách všech výrobců a po státu požadují, aby schvaloval nové provozy vyrábějící tuky, které se do krmiv přidávají. Místopředseda Českomoravského sdružení organizací ZZN Marek Kumprecht přesto tvrdí, že české směsi jsou bezpečné, protože k jejich výrobě se používají výhradně rostlinné oleje a živočišné tuky.

Čím se tedy živí česká hospodářská zvířata?
Drtivá většina zvířat se krmí průmyslově vyráběnými směsmi. Samozřejmě to jsou všechno přírodní produkty. Jsou však vyráběny průmyslovým způsobem. Základ objemu ze dvou třetin tvoří obiloviny, z 20 procent rostlinné zdroje proteinu, zejména ze sóji a řepky. V určitém malém množství se používají krmné tuky. U nás se však používají výhradně rostlinné oleje nebo živočišné tuky. Jediné syntetické látky, které se v krmivech objevují, jsou vitamíny.

Budou čeští výrobci krmiv nějakým způsobem reagovat na kauzu s dioxiny?
Chceme přísnější dohled a schvalování nových provozů, které vyrábějí krmné tuky. V tom byla v Německu Achillova pata, protože výrobci nebyli pod dozorem a míchali tuky pro krmné a technické účely. Tam došlo ke kontaminaci. Shodou okolností u nás takový provoz není žádný, ale obecně požadujeme, aby tyto provozy byly pod větším dozorem. Dále chceme, aby státní kontrola dělala systematický monitoring dioxinů. Potom požadujeme značení původu potravin, hlavně u vepřového a drůbežího masa, aby se zákazník při takové aféře mohl lépe orientovat. Tomu se asi bude bránit maloobchod.

Mohla by v Česku vzniknout podobná aféra s krmivy, jaká se nyní odehrává v Německu?
Teoreticky ano, ta může vzniknout všude. Ale na základě dosavadní praxe ne, protože rizikové suroviny se u nás nepoužívají. Nemohu samozřejmě vyloučit, že z nějakého ložiska nebo motoru nevyteče olej a něco nekontaminuje, ale to by byla náhoda. V německém případě se nejednalo o náhodu, tam někdo chtěl ušetřit.

Nestoupne poptávka o česká krmiva mezi českými zemědělci?
Poptávka po českých krmivech stoupne jen těžko. To by musela stoupnout poptávka po českém mase. My krmíme v podstatě jen v Česku. Něco málo vyvážíme do Německa a na Slovensko. K nám se krmiva vozí minimálně. Nedávno jsme monitorovali pohyb a je to do tří procent celkového objemu.

Může mít dioxinová kauza v Německu vliv na český trh?
Problém našeho zemědělství je ten, že jsme malá země vedle velké. V Německu poklesla důvěra spotřebitelů a tím poklesla i spotřeba. Následkem toho zlevnilo maso, které Němci vyvezli na náš trh. Jestli maso bylo kontaminované, nebo ne, může být vývozci jedno. Dioxiny nakonec mohou být hřebíkem do rakve našeho chovu, protože když Německo vyveze deset procent své nadprodukce, zaplaví náš trh a úplně ho zlikviduje.

VILÉM JANOUŠ