Nutriční benefit potravin se čím dál více stává jedním z hlavních kritérií, které spotřebitel upřednostňuje při výběru a koupi potravin. I snad právě proto zažily automaty na mléko velký rozmach v evropském měřítku, který je od roku 2009 patrný také v ČR. Vědci z Ústavu hygieny a technologie mléka Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno realizují výzkum, ve kterém se zaměřili nejen na sledování parametrů mléka z automatů, ale také na chování jeho konzumentů.

O vysoké výživové hodnotě mléka jako potraviny a jeho pozitivním přínosu pro člověka nelze pochybovat. Mléko je jednou z nejlépe vyvážených potravin s vysokým obsahem živin, které, co do různorodosti významných nutrientů, nemá konkurenci. Bylo prokázáno, že mléko pomáhá předcházet řadě onemocnění jako je obezita, osteoporóza, hypertenze, hypercholesterolemie, karcinom tlustého střeva, trombóza či zubní kaz.

Také proto, v rámci dlouhodobého výzkumného záměru, který probíhá na Fakultě veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno pod názvem Veterinární aspekty bezpečnosti a kvality potravin, zaměřili vědci z Ústavu hygieny a technologie mléka FVHE VFU Brno svoji pozornost na - v českém prostředí rozšiřující se fenomén – syrové mléko z prodejních automatů. Výzkum je teprve ve své první třetině, a tak na ucelené výsledky si musíme počkat, avšak již nyní je možno konstatovat několik skutečností.

V pravidelných intervalech – 2x do měsíce – jsou ve vzorcích syrového mléka z prodejních automatů sledovány, mikrobiologické i fyzikálně-chemické parametry. V rámci mikrobiologického vyšetření se tak zjišťuje přítomnost patogenních mikroorganismů např. L. monocytogenes, Salmonella spp., Campylobacter jejuni i dalších baktérií E. coli, stafylokoků a enterokoků. Fyzikálně-chemické vyšetření je zaměřeno na stanovení významných nutrientů, ale i dalších parametrů např. kyselosti a počtu somatických buněk.

Součástí výzkumu je i tzv. dotazníková akce, při které studenti Ústavu hygieny a technologie mléka zjišťují návyky, které má spotřebitel při zakoupení mléka v automatu a následně při jeho konzumaci. Zde byly zjištěny překvapivé výsledky. Z cca 60 dotazníků vyplynulo, že i když je na každém automatu spotřebitel upozorněn na nutnost mléko před konzumací převařit, činí takto jen 47, 4 % dotázaných, 17,3 % mléko pouze zahřeje, 32,3 % nijak mléko tepelně neupravuje. Pokyny na automatech taktéž uvádějí, že by konzument neměl uchovávat zakoupené mléko při teplotě vyšší než 8 °C déle než 1 hodinu. Přitom všichni dotázaní shodně uvedli, že přepravují mléko při běžné teplotě a 33 % dotázaných uvedlo, že jim přeprava mléka domů trvá déle jak jednu hodinu. Obdobné je to i s doporučenou dobou pro konzumaci mléka, která je limitována v doporučeních na automatu třemi dny. Na otázku kolik dní uplyne, než spotřebitel zkonzumuje nakoupené množství mléka z automatu nebo z něj připravené výrobky, odpovědělo 10,1 % dotázaných, že déle jak tři dny, 19,2 % zkonzumuje mléko tři dny od zakoupení. Kupující však musí počítat i s tím, že mléko je v automatu doplňováno dle potřeby, avšak nejdéle po uplynutí 24 hodin, což fakticky může znamenat prodloužení doby konzumace na čtyři dny.

Průzkum tak potvrdil, že velká část konzumentů mléko nepřevařuje, konzumuje i třetí a další den po zakoupení a konzumují je tak i děti.

„Opomíjení jasně uvedených pokynů k zacházení se syrovým mlékem má samozřejmě na finální kvalitu mléka těsně před konzumací zásadní vliv,“ říká profesorka Lenka Vorlová, přednostka Ústavu hygieny a technologie mléka FVHE VFU Brno. „Naše výsledky zatím ukázaly, že mléko z automatů se těší velké oblibě, což může být žádoucím prvkem zvýšení spotřeby mléka, příp. mléčných výrobků. Paradoxně největší problémy si nebezpečným chováním může způsobit spotřebitel sám, když nerespektuje doporučené rady pro zacházení se zakoupeným syrovým mlékem,“ doplňuje profesorka Lenka Vorlová.