3.10.2014 | ČT 24

Plody jejich práce proto nejsou zdaleka tak sladké, jak by bylo potřeba. Větší přislazování vinného moštu musí povolit Evropská komise, která by měla rozhodnout do konce října. Podle vinařů je to ale pozdě. Přislazovat musí už teď a doufají, že výjimka z Bruselu skutečně přijde.

Málo slunce rovná se málo cukru v hroznech. Ty navíc kvůli dešťům napadla hniloba, a tak musely být sklizeny poměrně brzy. "Pokud jsou hrozny posbírány dřív, než mají technologickou zralost, to znamená takových 13 až 14 stupňů normalizovaného moštoměru, tak by se víno nedalo ani vyrobit. Pokud by do něj nebyl přidán cukr zvenčí, nemělo by dostatečné množství alkoholu," vysvětlil předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray. Podle jeho odhadu bylo z tuzemských vinohradů předčasně sklizeno zhruba 40 procent úrody.

Evropskou komisi proto vinaři žádají o výjimku, která by jim umožnila více přisladit vinný mošt, ze kterého se víno vyrábí. Moravští producenti vína navíc nejsou zdaleka jediní, kdo má problém. K žádosti se připojilo hned několik evropských států včetně vinařské velmoci – Francie.

Nařízení EU určuje, o kolik je možné mošty maximálně dosladit. Pro pěstování vinné révy je Evropa rozdělena na zóny A, B, CIa, Cib, CII, CIIIa, CIIIb. Morava spadá do zóny B, kde je povoleno přidat až přes 3 kila cukru na 100 litrů. V Čechách je to přes 5 kilo na 100 litrů, tamní vinohrady jsou zařazeny do zóny A. V zóně C jsou převážně jižní státy, v některých se nesmí mošty doslazovat vůbec, ale naopak je povoleno mošty dokyselovat.

"Evropská komise má rozhodnout v řádu týdnů. Očekáváme, že to bude do konce října," potvrdil velvyslanec Stálého zastoupení ČR při EU Jakub Dürr. To je ale podle vinařů pozdě. Protože je zakázáno přislazovat už vyrobená vína, přidává se sacharóza do vinného moštu – tedy meziproduktu při výrobě. "Doslazování moštu se provádí záhy po sklizni. Vzhledem k tomu, že většina vinařů už dávno úrodu sklidila, je rozhodování sice pěkné, ale bezpředmětné," řekla vinařka Lenka Veverková z Čejkovic.

Například v roce 2010 přišla odpověď z Bruselu až v prosinci, když už bylo nové víno dávno vyrobené. Někteří z vinařů České televizi potvrdili, že už vína přisladili i bez povolení a teď doufají, že Brusel jejich žádosti vyhoví. Pravděpodobně se tak skutečně stane, žádost bývá spíš formalitou. O tom, že už sacharózu do moštu přidali, ale vinaři veřejně mluvit nechtějí.

Značení vína

Podle vinařského zákona je u nás víno na etiketách značeno jako suché, polosuché, polosladké či sladké.

• víno suché obsahuje 0–4 gramy cukru na litr
• víno polosuché 4,1–12 gramů cukru na litr
• víno polosladké 12,1–45 gramů cukru na litr
• víno sladké více než 45 gramů cukru na litr

Cukernatost vína

Pro měření cukernatosti je určena jednotka Československého normalizovaného moštoměru – zkráceně °NM. Obsah cukru v bobulích je jedním z faktorů, které určují, jaké víno se dá z hroznů vyrobit. Pokud víno obsahuje dostatek přírodních cukrů a nebylo doslazováno, může se z něj vyrobit víno s přívlastkem:

kabinetní víno – vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti. Lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.

pozdní sběr – vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti. Kvalitní, suchá či polosuchá vína.

výběr z hroznů – vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti. Plná vína s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.

výběr z bobulí – vyrábí se z vybraných bobulí, které zrály velmi dlouho na vinici a dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti. Bývají velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká.

víno ledové – vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách - 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.

víno slámové – vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.

výběr z cibéb – vyrábí se pouze z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou anebo z přezrálých bobulí, které dosáhly nejméně 32 stupňů přírodní cukernatosti.