12. 8. 2014 - Čas od času, nebo je v tom jistá pravidelnost?, se objevují informace o tom, kolik se

použije antibiotik při výkrmu zvířat, či že se stejně nikdo nedoví, odkud maso pochází….

ezměme to po pořádku. Když kritici chovů hospodářských zvířat neuspějí s tvrzením, že maso

obsahuje rezidua antibiotik, uvádějí, že se antibiotika používají při výkrmu a že v mase „stejně jsou“.

Zapomínají na to, nebo si to dostatečně neuvědomují, že používání antibiotik jako krmných aditiv,

jiných než kokcidiostatik a histomonostatik, je v EU definitivně zakázáno od začátku roku 2006. Při

monitoringu cizorodých látek se pravidelně přesvědčujeme o tom, že rezidua antibiotik jsou pod

stanoveným limitem v potravinách živočišného původu, tedy i v mase. Viz publikace Kontaminace

potravního řetězce na www.svscr.cz. Mimo jiné je v této publikaci (např. za loňský rok 2013) také

uvedeno, že: „Obsah reziduí veterinárních léčivých přípravků nebyl prokázán (nepovolená

medikace). Rezidua nepovolených látek a ostatních veterinárních léčivých přípravků nebyla zjištěna

v žádném vzorku kompletních a doplňkových krmiv, včetně krmných směsí pro jednotlivé druhy a

kategorie hospodářských zvířat.“

A druhá věc, antibiotika se smějí podávat jatečným zvířatům pouze z léčebných důvodů, na předpis

veterinárního lékaře a v ochranné lhůtě před porážkou musejí být vysazena. Antibiotiky léčené zvíře

nesmí být v průběhu ochranné lhůty poraženo pro lidskou spotřebu, ani mléko léčených krav se

nesmí použít (toto se pochopitelně týká i jiných veterinárních léčiv, jejichž rezidua nesmějí být v

živočišných produktech). O tom, že se tak děje, se přesvědčujeme monitoringem konaným na základě

plánu kontrol.

Tvrzení, které lze občas zaslechnout, že český spotřebitel chce informace o tom, odkud maso pochází

a tyto informace nemá k dispozici, není správné, popřípadě úplné. Podle současných předpisů musí

výrobce uvádět, ze které země potravina živočišného původu pochází. Zatím u hovězího masa musí

být uvedeno místo narození zvířete, místo výkrmu a porážky. Od příštího roku pak bude povinnost

uvádět tyto doplňkové údaje i u jiných druhů zvířat i drůbeže, o čemž jsme již před časem

informovali.

Hovoříme o údajích pro zákazníky. Jinak značení výrobků kódem umožňuje orgánům státního

veterinárního dozoru dohledat původ masa až na konkrétní chov. To, že někteří zákazníci, popřípadě

některé nevládní organizace, požadují další informace o původu potravin živočišného původu,

akceptovaly orgány tvořící veterinární legislativu, viz povinnost, která bude platit od příštího roku.

Situace v ČR je z tohoto pohledu příznivá, přehledná a srovnatelná s vyspělými zeměmi EU. Pokud

zaznívají kritické hlasy k chovům, reziduím antibiotik a dosledovatelnosti, je třeba si uvědomit, že

používané argumenty vycházejí zejména z údajů mimo EU, mimo ČR.

U českých produktů je dosledovatelnost zřejmá, a známá je i úroveň našeho státního veterinárního

dozoru. Pokud jde o provenienci z jiných zemí, i zde se přesvědčujeme o tom, zda uváděné údaje jsou

v souladu s těmi deklarovanými.

Pro představu o těchto kontrolách je možné uvést údaje za letošní první pololetí, kdy bylo provedeno

4 749 posouzení komodity při 2 165 kontrolách v místě určení. Při těchto kontrolách byly zjištěny

některé závady, na jejichž základě bylo například vráceno drůbeží maso do Polska (8,8 tun -

porušený obal), vepřové maso do Polska (10 tun -doklady, teplota) a sušené mléko do Francie (3 tuny

- doklady). Zlikvidováno bylo vepřové maso ze Slovenska (0,8 tun - neznámý původ tj. 1 neoznačená

paleta).

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS:

www.svscr.cz.

13. 08. 2014