František Mariánek, 27. leden 2011
10 nejhorších potravin z nabídky českých supermarketů
 

Jaké jsou doopravdy produkty ze dna nabídky tuzemských supermarketů? Jak velkou

chybu můžete udělat, když při nákupu sáhnete vedle? Jaká je daň za nízkou cenu?

 Lidové noviny

Média i veřejnost dnes věnují tolik pozornosti

složení, původu a ceně potravin, že se téměř

vytratil rozhodující aspekt jídla – chuť. Rozhodli

jsme se proto prozkoumat, jak jsou na tom

levné výrobky nejen s ohledem na zdraví konzumentů,

ale i na jejich chuťové buňky. V supermarketech

jsme si nejprve vytipovali

potraviny, jejichž výrobci obvykle chemikáliemi

nešetří. S pomocí odborníka na výživu a potravinářského

technologa Víta Syrového jsme pak

vybrali desítku těch, které svým složením hřeší

nejvíce, a gastronomická novinářka Hana Michopulu

je poté ohodnotila po chuťové stránce.

Každá potravina od nás také získala bodové

vysvědčení za množství škodlivých chemikálií

ve složení. Všechna "éčka" jsme ohodnotili

jedním až pěti body podle škodlivosti a výsledek

sečetli. Nejlepší by tedy byla čerstvá plnohodnotná

surovina s 0 body, nejhorší naopak

takový průmyslový výrobek, jenž obsahuje

nejvíce nevhodných aditiv, a získá tak nejvíce

bodů. K určení škodlivosti jednotlivých látek

posloužil přehled vypracovaný v knize Tajemství

výrobců potravin.

Salát z chemické laboratoře

(Hermelínový salát, výrobce: Lahůdky Cajthaml. 47 trestných bodů / nejhorší výrobek)

"Pokud si někdo skutečně přečte celé složení, které je uvedeno na obalu, zřejmě ho přejde chuť.

Skoro až komické je, že hermelín je ve složení téměř na samém konci. Před ním nalezneme uvedenu

neuvěřitelnou snůšku všemožných chemikálií, jako jsou konzervanty, stabilizátory a další z éček,"

popisuje složení salátu pan Syrový.

Použité suroviny přitom mají být podle zákona uváděny v sestupném pořadí, na prvním místě by

tedy měla být nejvíce zastoupená složka, na posledním naopak ta nejméně. Množství aditiv je až

zarážející a tomu odpovídá i bodový zisk. "Je to adept na výrobek s nejvyšší mírou chemického

znečištění způsobeného nemírným užíváním aditiv," prohlašuje potravinářský odborník Vít Syrový.

Výrobce přitom dokazuje, že vybrané přísady

nezvolil náhodou a chuť zdaleka neodpovídá

hrozivému složení. "Ta konzistence je u salátu

dost zvláštní a podezřelá, protože se drobí. Chuť

a vůně hermelínu mi ovšem připadá v pořádku.

Je to ale dost kyselé na to, abychom mohli cítit

jakékoliv další chutě," popisuje svůj dojem

Hanka Michopulu.

Mimochodem – výrobce sám svou výrobnu

hodnotí jako jednu z nejmodernějších. Ve skutečnosti

sídlí v pronajatých prostorech ve vesnici

Chýně, nedaleko Rudné u Prahy, v areálu

bývalého JZD a téměř všechny jeho zaměstnance tvoří ukrajinské dělnice. Pouze účetní, šéfkuchař

závodní jídelny a dvě prodavačky v kantýně jsou Češky. Technologie výroby je převážně ruční,

technickým vybavením se výrobna příliš neliší od běžné, menší závodní kuchyně. Název Salát

z chemické laboratoře tedy plně vystihuje testovaný výrobek a jeho „kvalitu“.

"Točená" limonáda v plastové lahvi

(Točená limonáda s malinovou příchutí, výrobce: ZON. 41 trestných bodů)

"Jako potravinářský technolog nechápu, proč do červené limonády přidali tři rozlič

umělá barviva, mimo jiné i žluté a modré. Že by pokus o trikoloru?" pozastavuje se

nad způsobem výroby pan Syrový a ani z ostatních složek nápoje není nadšený.

"Tato – v uvozovkách – točená limonáda má ve složení čtyři umělá sladidla: kromě

aspartamu a acesulfamu i sacharin a cyklamát; o posledním z nich byly již před lety

zveřejněny odborné studie dokazující poškozování zdraví. Konkrétně byly cyklamáty

spojovány s rakovinou močového měchýře," upozorňuje.

I zde ovšem platí, že kdo hledá chuť tradiččervené limonády, vyloženou chybu

neudělá. "Chutná podobně jako klasická červená limonáda mého dětství. V tomto

případě jsem sentimentální, ale možná právě proto mi vadí nesmyslně velké množství

cukru, které vládne celé chuti a slepuje pusu," shrnuje Michopulu.

Ačkoliv se společnost ZON chlubí 130letou tradicí, sama současně připouští, že řada

jejich limonád ve dvoulitrových lahvích byla vyvinuta v souladu s trendem potřeby

nápojů v nižší cenové hladině. O „kvalitě“ těchto nápojů, které nasvědčuje i naše

hodnocení, se však již taktně nezmiňuje.

Jedovaté špekáčky

(Špekáčky výběrové, výrobce: Jan Prantl – Masný průmysl Žirovnice, 35 bodů)

"Ukázka typické uzeniny, na kterou by měla platit hamburgerová daň," konstatuje Syrový. Tato daň

být zavedena na nezdravé potraviny s vysokým obsahem tuků, solí, cukrů a aditiv. Ty totiž

výrazně zvyšují rizika civilizačních onemocnění, které pak zatěžují státní rozpočet. Daň má přinést

více peněz do zdravotnictví a zrazovat lidi od nákupu nezdravých potravin.

"Kromě téměř polovičního obsahu tuku, zřejmě ze zbytkového

vepřového masa, sádla a kůže, obsahuje dost rizikových přídatných

látek. Mimo to skrývá toxické dusitany mezi stabilizátory, což

je matoucí. Dusitany jsou ve sbírce zákonů řazeny mezi konzervanty.

Až tragikomická je užitá trojkombinace fosfátů: difosforečnany,

trifosforečnany a polyfosforečnany," říká Vít Syrový.

V tomto případě už je navíc umělá podstata výrobku na chuti znát.

"Cítím chuť uzení, soli a tuku. Jinak nic. Ty špekáčky nejsou odporné,

spíš chuťově úplně prázdné. I v tom je ostatně důvod, proč lidé

tyto výrobky vůbec kupují," míní gastronomická novinářka.

Rovněž Jan Prantl se odvolává na 120letou tradici výroby uzenin. Podle výsledných produktů jeho

firmy však zůstává poněkud „na vodě“ jeho tvrzení, že i přes zavádění moderních technologií

zachovává dostatečný prostor pro uplatnění tradičních způsobů výroby. Původní výrobci uzenin

ze Žirovnic se patrně obrací v hrobě…¨

Sladká buchta podle pejska a kočičky

(MARMOR, výrobce: Kuchenmeister. 33 bodů)

"Dlouhý soupis přídatných látek, uváděných pod chemickými názvy, trochu připomíná pohádku o tom,

jak pejsek s kočičkou pekli dort. Avšak s tím rozdílem, že zvířata by si do laskomin nikdy nepřidala

různé chemikálie; takové nesmysly dělají jen lidé," říká Vít Syrový a pozastavuje se i nad tím, že

odhalit složení vyžaduje dlouhé

minuty hledání a brýle.

Není ale třeba studovat složení

aby bylo jasné, že základní

suroviny zde prakticky chybí. "Je

to strašlivě sladké, není cítit nic než

cukr. Nedrží vůbec pohromadě,

plátek se rozpadá pod rukama.

Čokoláda je ošizená, je to jen hnědé.

Taková hnědáda," komentuje

buchtu Hanka Michopulu a přidává

i vlastní zážitek. "Moje děti byly

kdysi alergické na žloutky. Ukázalo

se ale, že to není až takový problém,

protože v českých cukrovinkách

se s vejci zas tak často nepočítá. Jak to drží pohromadě, bůh ví. Zato když jsme přijeli do

Francie, každý druhý obal od sušenek měl na sobě napsáno: mouka, máslo, vejce, mléko.

V Česku by to byla rarita. Průmyslově se tu peče ze surovin, jaké by slušný člověk ani nevyndal na

kuchyňskou linku." Bez zajímavosti není fakt, že tento výrobek se dováží z Německa, přičemž

porovnáním údajů na obalech je složení téhož výrobku pro německý trh jiné, než to, které je

expedováno do ČR.

Přeslazené slané chipsy

(BERSI Snack, výrobce: ZP Šumvald. 31 bodů)

"Je až neuvěřitelné, kolik chemikálií do těchto snacků přidali, aby navodili dojem, že obsahují čabajku.

Zjevně chtěli, aby to nějak chutnalo; nešetřili proto přídatnými látkami. Neopomněli ani tři barviva.

Také je zajímavé, že do takového výrobku přidali tři

různé druhy cukrů," zkoumá složení zjevně barvených

křupek Syrový.

Ten, kdo má tento druh potravin rád, však při

odhlédnutí od složení zřejmě bude spokojen.

"Vypadají hůř než chutnají. Na pohled jsou takové

jedovaté, ale ochutnala jsem už mnohem horší

a umělejší varianty tohoto občerstvení," hodnotí Hana

Michopulu.

Bez zajímavosti není ani samotný předmět činností

(popis) výrobce ZP Šumvald, akciové společnosti

založené v roce 1995: Závod produkuje široký

sortiment slaných a sladkých extrudovaných výrobků, a cereálií. Výrobky jsou dodávány na trh pod zn.

BERSI a ONEŠ, Protektorování a prodej pneumatik.

Je tedy na místě otázka, kdy se do výroby chipsů pustí například společnosti jako Barum Continental,

Bridgestone nebo polský Stomil…

Gothajský salám bez gothaje a salámu

(Gothajský salám, výrobce: Procházka. 26 bodů)

"Další ukázka běžné uzeniny, na kterou by se měla vztahovat hamburgerová daň. Kromě vysokého

obsahu skrytého tuku obsahuje též nemálo ze škodlivých přídatných látek. Nejhorší z nich jsou

toxické dusitany E250, na něž by měly dávat pozor hlavně těhotné a kojící ženy. Stejně tak by se

mělo zamezovat jejich zbytečnému příjmu u dětí. Pokud někoho zaujme gumovitá konzistence

salámu, který se po stlačení rychle vrací do původního tvaru, tak to způsobuje hlavně přidaná guma

guar," vysvětluje Syrový.

Ani plejáda chemikálií a guma však chuť

nezachrání. "Tohle je vážně špatné. Necítím

absolutně žádnou jedlou vůni ani chuť, kromě

pachu fólie. Když vezmu jedno kolečko mezi prsty,

celé se rozdrobí a rozláme. Tohle není gothaj,

převaha cizorodých surovin je taková, že už se

tomu ani nepodobá. A není to ani žádný jiný

salám," kroutí hlavou Michopulu.

Skutečřeznický mistr, pan Bohumil Procházka, který za první republiky proslul svou kvalitou

a umem v Terezíně, by se asi nestačil divit, co s jeho jménem provedli čtyři podnikatelé, když

privatizovali výrobní závod v Roudnici nad Labem a se souhlasem manželky pana Procházky převzali

i jméno „Procházka“ do názvu společnosti. Nutno podotknout, že ani jeden ze zmíněných podnikatelů

se nejmenuje Procházka…

Trochu příliš "tavený" sýr

(MIX tavený sýr, výrobce: TANY. 15 bodů)

"Zřejmě chtěli udělat čest názvu tavený sýr a proto užili čtyři druhy tavicích solí. Tři z nich se řadí

mezi fosfáty, jejichž nadměrný příjem může mimo jiné způsobovat zhoršené vstřebávání nepostradatelných

minerálů, jako je vápník. Kromě toho jde o typický

příklad nedostatečně označeného výrobku. Ve složení není

uvedeno, co obsahuje v něm přítomná šunka. To lze

posuzovat až jako klamání zákazníka dle zákona

o ochraně spotřebitele," upozorňuje Vít Syrový.

Přitom právě tento výrobek jako jeden z mála obsahuje

správné suroviny, což je na chuti znát. "Chuť je v pořádku.

Jsou tam základní suroviny a ne náhražky. Řekla bych

dobrý český taveňák. Příchutě už jsou slabší – pažitka je

sušená až příliš a šunková varianta vysloveně slabá,

hodně sladká a drobivá," říká Michopulu.

P<


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 101
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář