Mezi biovýrobky s největším cenovým navýšením patří zelenina. Sdružení zjistilo, že například biocibule byla téměř o 440 procent dražší a cena salátových biookurek byla ve srovnání s běžnými okurkami vyšší o 360 procent. Také cena sladkých bioplatek byla proti těm obyčejným vyšší o 220 procent.
Vyšší cena biopotravin je podle odborníků způsobena náročnějším způsobem bioprodukce a zpracováním s velkým podílem ruční práce. Roli hrají i vyšší náklady na balení a distribuci malých šarží bioproduktů.
Valeška nicméně konstatoval, že ne vždy musí být biopotraviny dražší. Například jogurtový bionápoj domácí provenience bylo možné zakoupit v průměru o 16 procent levněji než konvenční výrobek obdobné kvality. Nižší cenu měla také biokáva, která byla levnější o 21 procent a v některých prodejnách například i sýr typu hermelín.
Levněji lidé biopotraviny podle výsledků průzkumu nakoupí v obchodních řetězcích, které ovšem ve srovnání se specializovanými prodejnami nabízejí užší sortiment tohoto zboží. "Při srovnání cen bioproduktů ve specializované prodejně a obchodním řetězci byla celková útrata lehce ve prospěch řetězce. Cena nákupu vyšla levněji o 18 procent," uvedl Valeška.
Z obchodních řetězců má podle průzkumu nejširší nabídku Tesco, Interspar a Hypernova a mezi nejsnadněji dostupné biopotraviny patří vybrané mléčné výrobky, sušenky, rýže, kečup, olivový olej a jablečná šťáva.
Pokud zákazník upřednostňuje u biopotravin domácí původ, potom podle Valešky nejlépe nakoupí ve specializované bioprodejně, kde od domácích producentů pocházelo 64 procent sledovaných biopotravin. Naopak v obchodních řetězcích Tesco a Interspar měly zahraniční biopotraviny podíl 72 respektive 79 procent. "Nejvíce českých výrobků v biokvalitě nabídly vedle specializovaných prodejen řetězce Billa a Globus," uvedl Valeška.
Naopak nejmenší podíl českých biopotravin byl k zakoupení v řetězci DM drogerie, který nenabízel žádný výrobek domácí provenience, a také v řetězci Discount PLUS. Zajímavostí je, že ve specializované bioprodejně, která jako jediná nabízela výběr mezi některými druhy biopotravin jak českého, tak zahraničního původu, byly zahraniční biopotraviny průměrně téměř o polovinu dražší než srovnatelné produkty domácí. Nejvyšší cenový rozdíl byl mezi zahraničním a českým kmínem (193 %) a jablky (116 %).
Přestože u nás rychle narůstá počet výrobců biopotravin, jen v průběhu loňského roku se jejich počet zvýšil ze 152 na 253 a do letošního června jich přibylo dalších 122, stále ještě 60 procent biopotravin prodávaných na tuzemském trhu pochází ze zahraničí. Obchodníci vysoký podíl zahraničních biopotravin zdůvodňují tím, že tuzemští ekologičtí zemědělci i zpracovatelé zatím nemají kapacity na jejich dostatečnou produkci, která by pokryla poptávku. Loni se u nás spotřebovalo biopotravin celkem za 1,29 miliardy korun, a pravidelně je nakupuje téměř pět procent obyvatel. Průměrně jsme tak loni každý utratil za biopotraviny 126 korun. Obrat trhu s biopotravinami by se podle údajů z ročenky agentury Green marketing měl do tří let zvýšit pětinásobně a v roce 2010 by měl podle odhadů činit 6,5 miliardy korun.
Oblibě se u nás těší zejména mléčné biovýrobky, které podle průzkumu společnosti The Nielsen Company vkládá do nákupních košíků 68 procent z těch spotřebitelů, kteří tyto produkty nakupují. Následuje ovoce a zelenina (23 procent), ovocné nápoje a džusy (22 procent), maso (18 procent), drůbež a vejce (13 procent), dětské jídlo (osm procent) a na posledním místě je z hlediska obliby biočaj a biokáva (sedm procent).