Třídenní sympozium o nejnovějších trendech v krmivářském průmyslu, kterého se zúčastnilo více než 1 400 účastníků, bylo rozděleno do jednotlivých sekcí, specializovaných na chov skotu, prasat, drůbeže, koní, domácích mazlíčků a akvakultury.
Dvě hlavní linie, které se nesly celým sympoziem, byly vzájemný těsný vztah mezi výživou zvířat a lidí a poznatky získané z nejnovějších výzkumů týkající se průběhu metabolismu.

Krmení jako humanitární úkol
Australský vědec prof. Mingan Chock se již řadu let intenzivně zabývá otázkou, jak získat nová krmiva z dosud nevyužitých rostlinných zdrojů. Vědec vychází ze stále narůstající poptávky po potravinách. Okolo 800 milionů lidí v současné době trpí chronickou podvýživou, zvláště pak obyvatelstvo rozvojových zemí, ve kterých podle odhadu bude v roce 2020 žít přibližně 84 % světové populace. Na pokrytí potřeby – u drůbeže se očekává nárůst o 85 %, u hovězího masa o 80 %, u vepřového o 45 %  a u mléka o 130 mil. litrů – bude nutné vyrobit odpovídající množství krmiv.
Podle výpočtů bude nutné zvýšit výrobu krmiv v horizontu roku 2050 ze současných 614 a 1 527 mil. tun. Především bude potřeba vypěstovat více obilovin. Monogastrická zvířata, jejichž maso je velmi žádané, nemají žádné enzymy, pomocí kterých by dokázali strávit vlákninu a proto zhruba 25 % krmných dávek prasat zůstává nevyužito.
Australský vědec spatřuje velkou šanci ve využití 840 mil. tun vedlejších produktů obsahujících vlákninu. Dosud nestravitelné látky hodlá zpřístupnit zvířatům díky biochemickému zpracování. K tomuto účelu je nutné přesně vybilancovat u fermentačních procesů aktivitu enzymů u jednotlivých typů substrátů a jejich koncentrací. Přírodní účinnost použitých enzymů není dostatečná na to, aby vlákninu rychle rozložila. Proto byla ke zvýšení výkonnosti nově použita specifická mikrovlnná energie, která umocňuje aktivitu enzymů. V experimentech bylo prokázáno, že krmiva po takovém ošetření obsahovala nejenom živiny jako jsou cukry a nízkomolekulární sacharidy, ale také látky vykazující podobné účinky jako antibiotika.
Expert považuje za možné tímto způsobem zpřístupnit okolo 500 mil. tun vlákniny a zvýšit tak výrobu masa o 100 mil. tun.

Toxiny a látky prospěšné
Při pokrytí potřeb živinami u lidí a zvířat nejde jenom o kvantitu, ale také o jejich plnohodnotnost a podporu zdravotního stavu. V této souvislosti byly především diskutovány příspěvky týkající se mykotoxinů a selenu. Vedle již obecně známých zdravotních a ekonomických dopadů karence selenu vědci odhalili nové, pozitivní klíčové účinky tohoto mikroprvku na metabolismus v organismu lidí a zvířat.
Nové poznatky přicházejí z takových vědních disciplín, které ještě před několika lety neexistovaly a jejichž názvy ještě nejsou v jednotlivých národních jazycích ujasněny. Všechny vycházejí z genového inženýrství a označují se jako nutrigenomika, proteomika, glykogenomika, metabolomika a transkriptonika.
Nutrigenomika sdružuje znalosti z oblasti výzkumu genomu, rostlinné a živočišné výroby, genových technik, ale i moderní medicíny s cílem vyvinout nové druhy potravin a krmiv, které by mohly být určeny k humánní, resp. veterinární medicínské prevenci a terapii, ale i k cílenému nárůstu užitkovosti.

Krmení a genetika
Pro účely metabolismu může být v organismu lidí a hospodářských zvířat vytvořeno díky 10 tisícům genů prostřednictvím 100 tisíc RNA transkripcí asi milion proteinů, miliony sacharidů a tisíce metabolitů – látek nezbytných pro metabolismus jako jsou hormony, enzymy a vitaminy. Pomocí  tzv. microarrays bude nyní možné získat rychle a spolehlivě informace o komplexních řídících a regulačních postupech. Jedná se o moderní mikrobiologické výzkumné systémy, které umožňují paralelní analýzu mnoha tisíc jednotlivých detekcí v malém množství biologického materiálu.
Pomocí této metody, jak obšírně vysvětlil prof. Dawson je možné prověřovat jednotlivé živiny na genovou expresi (syntézu specifických bílkovinných molekul podle matrice DNA na jednom genu), což podle názoru mnoha expertů by mohlo znamenat revoluci ve výživě. Pokud se tom podaří, bude možné vypracovat individuální přesně vyladěné programy výživy a vyrobit potraviny přizpůsobené potřebám zákazníka.
Stejné principy platí i pro živočišnou výrobu. Chovatelé a experti na výživu zvířat by mohli společně stanovit genetické parametry, díky nimž by každé vysokoužitkové zvíře mělo zaručeno optimální příjem živin nezbytný pro udržení dobrého zdravotního stavu, užitkovosti a také kvality výsledného produktu. Takto vytvořené krmné systémy by se vyznačovaly nebývalou precizností a efektivitou.

Klíčový prvek selen
Již v současné době jsou k dispozici první výsledky nutrigenomických šetření, které je možno využít k praktickému krmení. V mnoha obilnářských regionech obsahují půdy jen velmi málo selenu nebo jsou příliš kyselé, takže rostliny nemohou přijmout dostatečné množství tohoto mikroprvku. Proto musí být dodáván zvířatům prostřednictvím krmné dávky.
Úloha selenu v prevenci závažných onemocnění u lidí byla již podrobně popsána, má nezastupitelnou úlohu v oblasti imunity proti rakovinotvorným činitelům, v oblasti plodnosti, ochraně proti depresím a onemocněním kardiovaskulárního systému. Prof. Frank W. Edens z Univerzity v Raleigh (USA) referoval o vzájemného vztahu mezi rizikem onemocnění Alzheimerovou chorobou a hladinou selenu v lidském organismu. 
Ve výživě hospodářských zvířat hraje selen především klíčovou roli v návaznosti na konverzi krmiva, kvalitu masa, mléka a vajec, vitalitu zvířat, reprodukční funkce a dlouhověkost. Pomocí nutrigenomických vyšetřovacích metod bylo např. v pokusech na myších prokázáno, že vlivem přídavku organické formy selenu (Sel-Plex®) došlo ke změně vlastností u více než 1 100 genů a pozitivní stimulaci prospěšných genů a také k redukci geneticky podmíněných symptomů stresu a oxidačního stresu, zatímco u anorganicky vázaného selenu k ničemu podobnému nedošlo.                                 
Také v živočišné výrobě je organicky vázaný selen s úspěchem používán na celém světě, v současné době se vědci zaměřují na zvýšení jeho pozitivního vlivu na užitkovost a zdravotní stav zvířat pomocí zpřesnění a výraznější diferencovanosti dávkování. V popředí zájmu byla také otázka, zda a jak uplatňuje selen svoje antioxidační působení, pomocí něhož je schopen udržet v šachu škodlivé působení volných radikálů.
Steve Elliot s kolektivem spolupracovníků vyšli z hypotézy, že u vysokoužitkových prasnic během ovulační fáze estrálního cyklu dochází k dočasnému nedostatku antioxydantů potřebných k metabolismu, což má negativní vliv na kvalitu ovulace a také následně na vývoj embryí. Zkoumali, zda přídavek organicky vázaného selenu může pomoci tuto nepříznivou situaci zlepšit. Zvířata z pokusné skupiny, jejichž krmná dávka byla suplementována organicky vázaným selenem dosáhla výrazného zvýšení užitkovosti (15,2 selat oproti 14,3 ve skupině kontrolní, která dostávala anorganicky vázaný selen) a průměrná hmotnost embryí při experimentální porážce ve 30. dnu březosti (1,46 g oproti a 1,31 g).         
Příčinou byla výrazně zvýšená koncentrace selenu (4,46 μg oproti 2,99 a 2,74 μg) ve tkáních embryí a v krvi prasnic.

Prevence vzniku rakoviny díky konzumaci mléka
Prof. Stagsted z dánského Zemědělského institutu v Tjelje zkoumal, zda je možné příznivě ovlivnit oxidační stabilitu kravského mléka pomocí dotace krmné dávky organicky vázaným selenem. Během pokusného období se podařilo zvýšit pomocí přesně proporcionálně do krmiva dotovaného přídavku Sel-Plexu hladinu selenu v mléce pokusných zvířat až 20násobně. Oxidace mléčných proteinů (vlivem světla, peroxidu vodíku nebo iontů mědi) byla podle očekávání podstatně redukována. Výzkum se dále bude zaměřovat kromě jiného na zhodnocení vlivu konzumace mléka bohatého na selen na lidský organismus. Tyto vědecké práce mají v Dánsku zvláštní význam, protože se zde pohybuje příjem selenu hluboko pod mezinárodními doporučeními a je dáván do vzájemné souvislosti se zvýšeným výskytem různých typů rakovinných nádorů. Jedním z prevenčních opatření je dotace krmných dávek hospodářských zvířat selenem. Zkrmováním organicky vázaného selenu dojnicím je možné vyprodukovat sýry s výrazně vyšší koncentrací tohoto stopového prvku, to prokázaly výsledky švédských výzkumů, o kterých referoval Bo G. Pehrson ze Zemědělské univerzity sídlící ve městě Skara. Prof. Edens hovořil o podobném efektu v případě obohacení drůbežího masa selenem. S výsledky velmi početné skupiny studií seznámili představitelé Biotechnologického centra firmy Alltech. V letech 2003 až 2005 testovali vliv suplementace organicky vázaného selenu na mléčnou užitkovost ve 30 stádech, celkově na 2 376 dojnicích. Krávy dostávaly vždy 15 dní přídavek selenu a následujících 18 dní byly měřeny hodnoty. V těchto polních pokusech se Sel-Plexem byl předmětem zkoumání především vliv na celkové složení mléka a počet somatických buněk.
Ve 22 stádech ze 30 bylo prokázáno zvýšení mléčné užitkovosti ve sledovaném období při podávání Sel-Plexu (33,9 oproti 32,9 kg FCM/den). Tento efekt byl nejvýraznější u krav na první laktaci. Průměrný počet somatických buněk poklesl (257 oproti 306 tis. SB/ml mléka). Rovněž u tohoto parametru byly hodnoty nejvýraznější na první laktaci.

Neue Landwirtschaft, 2005, č. 9, s. 60-62                                                         Zdroj info ÚZPI