Potravinářství není pouhým doplňkem zemědělské výroby, ale stojí rovnoprávně vedle ní a její výkladní skříní, ocenil minulý týden na zahájení mezinárodních veletrhů Salima, MBK, Inteco a Vinex zpracovatelský sektor český ministr zemědělství Petr Gandalovič. Jak dodal, je si vědom, že výroba a především prodej potravin se potýká s mnoha potížemi. „Potravináři někdy možná i právem cítí nedostatečnou pozornost vůči svým problémům z hlediska státu,“ připustil Gandalovič a netajil se tím, že u nás producenti navíc čelí složitému systému kompetencí a gescí ministerstva zemědělství i resortu průmyslu a obchodu a také zdravotnictví. Musí se potýkat s tuzemskými i evropskými požadavky na kvalitu a bezpečnost potravin. Velkým problémem je vztah k obchodním řetězcům, s nimiž se zpracovatelé střetávají v první linii. „Zlepšení tohoto vztahu není otázkou jediného zákona, byť sebelépe myšleného. Nikomu nelze nic přikazovat s výjimkou kvality a bezpečnosti potravin,“ prohlásil ministr, který zastává názor, že je nutné „vybízet samotné spotřebitele, aby přemýšleli o své výživě a dbali na kvalitu a bezpečnost potravin.“ Spotřebitelům v tom podle ministra pomáhá značka klasa, kterou již nese více než 1400 výrobků. Rozbíhá se i oceňování regionálních potravin, na němž se ministerstvo podílí spolu s kraji. Roste zájem o biopotraviny, kterým, jak ministr konstatoval, resort dává a bude dávat velkou podporu. Je také třeba podpořit malé výrobce v regionech a navázat je na cestovní ruch. O kvalitu potravin by mělo jít i obchodním řetězcům, které naše spotřebitele naučily preferovat cenu.
Podle prezidenta Potravinářské komory ČR Miroslava Tomana je pro české zpracovatele bezpečnost a kvalita potravin stejně jako spokojenost spotřebitele na prvním místě. Upozornil však na narůstající a nové požadavky na kontrolu bezpečnosti potravin. To zejména pro malé a střední podnikatele představuje velkou zátěž. Proto by potravináři ocenili zvýšený finanční podíl státu na plnění těchto požadavků. Brusel by měl podle Tomana mít stejné nároky jako na potraviny z EU i na zboží ze třetích zemí. To je velmi důležité zejména v době, kdy se trh unie otevírá pro agrární produkci z rozvojových států.
Unie samozřejmě zboží, které jde z třetích zemí prověřuje, a podmínky kontrol jsou dostatečné, i když přístup k nim není všude stejný. Podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy, si Francie bere sjednocení kontrol jako jeden z úkolů svého předsednictví. Podle Marka Sawického, polského ministra zemědělství a rozvoje venkova, by měla unie mít na producenty ze třetích zemí také stejné požadavky, jaké klade na své výrobce v oblasti ochrany životního prostředí, welfare zvířat aj. Výrobci z EU, kteří se pohybují na jednotném trhu unie, by měli mít stejnou úroveň podpory. Zemědělci a potravináři v původní patnáctce se mohli roky v klidu rozvíjet s pomocí dotací a s ochranou cel. Při otevření trhu unie třetí zemím, budou zemědělci a potravináři z nových členských zemí bojovat na dvou frontách – proti konkurenci z EU-15 a dumpindovým cenám z dovozu. A to se těžko vyhrává. Unie proto nesmí dál ustupovat při jednáních ve Světové obchodní organizaci. Svůj trh bude moci otevřít, až budou pro všechny stejné podmínky, usoudil Sawický. Souhlasu se dočkal zejména od svého rumunského kolegy Daciana Ciolose, který se otázal: „Jsme připraveni chránit specifičnost evropského zemědělství a potravinářství, nebo jsme ochotni je obětovat v zájmu liberalizace trhu?“

Zdroj: Libuše Alterová