Trojhránky tak potkal stejný osud jako karlovarské oplatky a mariánskolázeňské oplatky. Sdružení výrobců karlovarských trojhránků bude mít nyní šest měsíců na to, aby se stěžovatelem vyřešilo spor dohodou. Pokud obě strany k dohodě nedospějí, rozhodne o žádosti s definitivní platností Evropská komise.
Proti českému kmínu naopak ve stanovené lhůtě žádné námitky nebyly a pěstitelé čekají, že ochrana pomůže udržet tradiční pěstování kmínu na našich polích. Tato plodina se totiž v posledních letech příliš nevyplácela. "Čekáme, že se nyní český kmín v rámci unie neztratí," řekl předseda Sdružení Český kmín Josef Kameník. Tuzemské koření podle něj uspělo především díky vysokému obsahu kvalitních silic. Sdružení, které zastupuje přes pět desítek pěstitelů, usilovalo o ochrannou značku několik let. Na začátku letošního února skončila lhůta, v níž mohly být v EU proti jejímu udělení podány připomínky. Zkušení pěstitelé podle Kameníka dokážou splnit podmínky pro udělení značky. Obtížnější bude dostat kvalitní tuzemský kmín ke spotřebitelům.
Mezi české potraviny s ochranným označením od EU patří například kromě tří ochranných známek pro budějovické pivo, které jsme obdrželi ihned po vstupu do EU, také hořické trubičky, pardubický perník, pohořelický kapr, štramberské uši nebo žatecký chmel. Půlroční lhůta pro námitky nyní běží kromě jiných v případě českého piva nebo jihočeské Nivy.

Zdroj: Agroweb