Podle odhadů Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) dosáhla 249 299 tun, což je asi o 12,5 tisíce tun více než v předchozím roce. Pěstební plochy zeleniny stouply z 11 082 na 11 289 hektarů. Uvedl to předseda ZUČM Jaroslav Zeman na tradičních Zelinářských dnech, které se konaly minulý týden v Olomouci.

Unie předpokládá, že by se letos výměra pěstebních ploch zeleniny neměla příliš měnit, stejně tak tržní produkce by mohla dosáhnout loňské úrovně. „I když bychom zřejmě na trhu umístili více,“ podotkl předseda. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba poznamenal, že poptávka po zemědělské produkci v příštích letech dál poroste. Spotřeba čerstvé zeleniny v České republice je podle Zemana na úrovni 80 až 82 kilogramů na osobu ročně, zatímco Evropská unie doporučuje 140 kilogramů. „Takže máme v této oblasti obrovský prostor,“ doplnil Zeman. Podle poslance Evropského parlamentu Hynka Fajmona však konzumace zeleniny celkově zaostává za produkcí. Doporučenou spotřebu splňuje jen Řecko a Itálie.
Výše produkce zeleniny v České republice se v minulém roce podle Zemana zařadila mezi solidní průměr a stejně tak lze hovořit o cenách. Nedocházelo k zaorávkám, neobjevily se enormní přetlaky v dovozu ani velké cenové výkyvy. „Jen u květáku, tam se to trochu zhouplo,“ zhodnotil. Obává se však, aby zvýšení cen obilnin negativně neovlivnilo plochy zeleniny. Řada pěstitelů zeleniny se totiž vedle této komodity zabývá i pěstováním obilí.
Velký problém v zelinářství představuje podle Zemana nedostatek pracovních sil. Na něm by mohla značná část pěstitelů ztroskotat, konstatoval předseda unie. Bez ruční práce se totiž pěstování zeleniny nedá provozovat. „Český pracovník se do práce s motyčkou nehrne a bohužel se tam nehrnou ani ti, kteří se hrnuli ještě před pěti lety,“ podotkl s tím, že nebyl problém získat pracovníky z Ukrajiny nebo ze Slovenska. Těch však rapidně ubývá a navíc mají i větší požadavky na odměňování. Zeman míní, že bude zřejmě nutné hledat zaměstnance dál na východ.
Před zelináři stojí však řešení i dalších problémů, jako je obnova závlahových systémů a v dohledné době se nevyhnou ani investicím do balicích linek. „Nebude trvat dlouho a běžně se bude balit květák a budou se krájet a balit hlávky zelí,“ řekl. Zatím se k balení zeleniny u nás ve větší míře nepřistupuje. Zelináři se však obávají, že podobně jako nevratné obaly se jim ani tyto investice obtížně podaří zakalkulovat do ceny. „Prodej tuzemských pěstitelů zeleniny se z více než 80 procent odehrává prostřednictvím obchodních řetězců,“ doplnil Zeman. Poukázal také na nedostupnost některých prostředků na chemickou ochranu rostlin. „V České republice se totiž celá řada prostředků neregistruje, protože jsme malý trh,“ konstatoval.
Zelináři také postupně začínají vstupovat do systému integrované produkci zeleniny, který je šetrnější k životnímu prostředí. Dosud se do něj přihlásilo 71 pěstitelů s 4714 hektary. Výhledově by se množství přihlášených hektarů mohlo zvýšit na sedm tisíc, domnívá se Zeman. Náměstek ministra zemědělství Stanislav Kozák uvítal, že se nenaplnily původní prognózy ministerstva, podle nichž zemědělci budou po spuštění programu podpory integrované produkce zeleniny hlásit desítky tisíc hektarů.
V České republice loni pěstovalo zeleninu podle údajů ZUČM necelých 600 profesionálních producentů. Před vstupem do Evropské byl jejich počet téměř dvojnásobný. Po začlenění naší republiky do EU rovněž výrazně klesla pěstební plocha zeleniny, snížila se ze 13 125 hektarů na 10 670 hektarů. Trend snižování pěstební plochy zeleniny se zastavil předloni.
Pokud by se však našel zpracovatel, který by zajistil větší odběr zeleniny za rozumnou cenu, byli by čeští zelináři připraveni se k původním plochám i objemu produkce vrátit, dodal Zeman.

Zdroj: Zuzana Fialová