Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 12. prosinec 2007
Význam a použití bakteriocinů
Význam a použití bakteriocinů
Přehled o bakteriocinech produkovaných mléčnými bakteriemi a o jejich využití proti patogenům nebo k řízení mikrobiálních procesů.
Bakteriociny se v potravinářství používají především jako konzervovadla a v medicíně jako baktericidní a antivirová léčiva. Tabulka v příloze uvádí přehled mléčných bakterií a bakteriocinů, které jsou jimi produkovány, a bakterií, které jsou těmito bakteriociny potlačovány.
Bakteriociny produkované mléčnými bakteriemi lze zařadit do následujících tříd:
Třída I: lantibiotika (obsahují výjimečné aminokyseliny jako např. lantionin, 3-metylalntionin, malé molekuly: 2 až 3 kDa), patří k nim nisin, subtilin, galidermin, epidermin a pep 5,
Třída II: nemodifikované malé (do 10 kDa) tepelně odolné bakteriociny produkované kmeny rodů Pediococcus, Leuconostoc, Lactobacillus a Enterococcus
IIa: pediocinové bakteriociny se silným antilistériovým účinkem
IIb: dvoupeptidobé bakteriociny
Třída III: velké tepelně labilní bakteriociny
Třída IV: nedefinované směsi bílkovin, tuků a sacharidů
Třídy I a II jsou nejvážnějšími kandidáty na využití v potravinářství.
Nejvýznamnější je antibakteriální polypeptid nisin izolovaný z buněk Streptococcus lactis, který je povolen v nejméně 27 zemích k zabránění růstu nežádoucí konkurující mikroflóry při výrobě mléčných výrobků a ochraně proti sporám Clostridium botulinum v pasterovaných sýrech. Nisin (příp. v kombinaci s lysozymem) také může brzdit růst mléčných bakterií při kvašení piva nebo vína. Tím by se dala omezit aplikace nepříliš žádoucího oxidu siřičitého. Přitom by se k řízenému štěpení kyselin ve víně mohly použít mléčné bakterie rezistentní vůči nisinu. Také je popsána řada polypeptidů s podobnými vlastnostmi produkovaných bakteriemi rodu Lactobacillus.
Zajímavé je použití bakteriocinů např. proti listeriím (např. nisin, brevicin 286, sakacin A, divercin V41, pediociny, mesentericin Y105, enterocin A), Bacillus cereus, Clostridium perfringens a Staphylococcus aureus.
Pediociny (bakteriociny produkované bakteriemi rodu Pediococcus) vykazují proti řadě patogenů účinnost ještě vyšší než nisin a vyznačují se stabilitou při vysokých teplotách a širokém spektru pH (3 až 8).
Zdroj: Ing. Irena Suková
Vytiskni tuto stránku
Hodnocení
=> průměr 097